Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
Křtu ojedinělé publikace, která spatřila světlo světa už
vloni na podzim, se v historickém radničním sále prachatické
Staré radnice ujal starosta města Martin Malý. Prachatice
totiž hrály v osudech namibijských dětí významnou roli. Ve
městě strávily na konci osmdesátých a začátku devadesátých
let minulého století čtyři roky a prožily tu vlastně své
dětství. Prachatice se pro ně staly a pro mnohé i zůstaly
jejich domovem.
Na úvod setkání zazněly zpívané státní hymny - česká a
namibijská. Jaroslav Neužil, který se jako sportovní trenér
o namibijské děti v Prachaticích spolu s dalšími staral,
promítl historické obrázky dětí v Prachaticích i novější
fotografie z nedávné autorčiny a své návštěvy v Namibii.
Došlo i na vzpomínky pamětníků - českých opatrovatelů,
někdejších vychovatelů, trenérů a také dnes už dospělých
českých Namibijců. Poté následovalo představení knihy a její
slavnostní křest. A samozřejmě dlouhé povídání a vzpomínání.
Autorka knihy Kateřina Mildnerová je česká afrikanistka,
sociální a kulturní antropoložka a vysokoškolská pedagožka.
Působí na Univerzitě Palackého v Olomouci, Filozofické
fakultě, Katedře sociologie, andragogiky a kulturní
antropologie. Oblastí
jejího dlouholetého vědecko-výzkumného zájmu je antropologie
náboženství, umění a medicínská antropologie.
Když se setkala s osudy namibijských dětských válečných
uprchlíků z Angoly, které Československo přijalo na výchovu
a vzdělávání jako výraz internacionální pomoci
osvobozeneckému hnutí SWAPO bojujícímu za nezávislost
Namibie, jejich příběh ji plně zaujal. A stal se tématem
jejího vědeckého výzkumu a poté i knihy.
Důležité informace čerpala Kateřina Mildnerová od Jaroslava
Neužila z Prachatic, který se o namibijské děti staral, vedl
je ke sportu a zapojil je s mnoha dalšími spolupracovníky a
spolupracovnicemi do života v Prachaticích. Po pádu železné
opony, konci socialistického režimu v naší republice a poté,
co Namibie získala nezávislost, byly africké děti nuceny
vrátit se do země svého původu, jejíž jazyk nebo kulturu ani
pořádně neznaly. Prožily své osudy, které nebyly vždy lehké.
V posledních letech se však někteří z Namibie, kde většinou
žijí, do Čech vracejí.
Kniha Černí sokoli, kterou v roce 2020 vydalo NLN -
Nakladatelství Lidové noviny, se snaží rekonstruovat dosud
neznámou historii této skupiny namibijských Čechů. Nabízí
však strhující příběh této skupiny dětí, nyní už mladých
mužů a žen, které mají svou práci, své rodiny, ale stále
mezi sebou mluví česky a udržují řadu českých zvyků, jako
třeba Vánoce, či procházky v přírodě nebo dokonce chození na
pivo. Ve své domovině jsou proto trochu za exoty a v Čechách
se na ně zase dlouho zapomínalo...
|