Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
První srpnovou středu byla na programu kdysi věhlasná
Mykoprodukta Vimperk. "Téma přilákalo spoustu lidí, mezi
nimi třináct bývalých pracovníků z celkových padesáti - na
vzpomínání tak vlastně přišla čtvrtina zaměstnanců. Bylo to
zřejmě nejvydařenější vzpomínání z našeho dosavadního
cyklu," řekl pro prachatickoNEWS.CZ jeho hlavní organizátor
Ladislav Čepička z Musejního spolku vimperského panství. K
dalším organizátorům těchto besed patří Parkbouda, za kterou
stojí jako její provozovatelé parta Mission Vimperk, a také
Městské kulturní středisko.
"Začali jsme v roce 1879 panem Budínským, který firmu
založil jako továrnu na výrobu šťáv, destilátů, sušených
hub, a dalších výrobků ze šumavských zdrojů. K zajímavostem
patřilo i pět hektarů rybízových plantáží pod Hrabicemi,
které tady Budínský vybudoval a úrodu z nich zpracovával. Ve
čtyřicátém devátém byla továrna znárodněna, převedena
podniku Fruta a vývoj šel dál," řekl v úvodu besedy Ladislav
Čepička.
Večer dále gradoval a trval skoro tři hodiny. Debatovalo se
o výrobě, o činnosti brigády socialistické práce, kterou tam
měli, i třeba o tom, jak se do interhotelů v Praze vozily z
Vimperka čerstvé houby vrtulníkem. Pan Lukeš přinesl dvě
lahve původního šumavského bylinného z roku 1985, kdy jeho
výroba skončila. Šlágr výrobního programu Mykoprodukty dal
ochutnat. Současně přinesl Petr Bublík, absolvent
vimperského gymnázia, vzorek svého šumavského bylinného.
"Ten totiž už nějakých deset či patnáct let experimentuje a
snaží se toto legendární víno oživit a v budoucnu dokonce
znovu vrátit na trh. Novinku jsme už před dvěma roky
pokřtili. Samozřejmě u Parkboudy došlo i na srovnávání obou
výrobků. Degustátorky z řad bývalých pracovnic Mykoprodukty
se většinou shodly, že je to ono, a že nové víno má tu
pravou chuť. Jen někomu se zdálo snad o fous sladší, než to
původní. Byla to určitě nejplodnější a nejživější debata a
celý večer byl prostě fantastický," dodal Ladislav Čepička.
Druhá vzpomínková středa 11. srpna patřila Okresnímu
stavebnímu podniku (OSP) Prachatice a zejména jeho
pracovišti ve Vimperku. Láďa Čepička jako vždy téma uvedl
výstižnou historií podniku a předal slovo Hance Sovové,
někdejší ekonomce hlavní stavební výroby OSP. A udělal
dobře, protože se jedná o sympatickou ženu, nejen pamětnici,
ale zároveň skvělou vypravěčku. V průběhu večera jí dobře
sekundovali bývalí zaměstnanci podniku, jako třeba Ota
Sichinger a další.
A tak se v parku u řeky Volyňky vzpomínalo na to, že lidé ze
střediska OSP ve Vimperku stavěli třeba hotel Bobík ve
Volarech, nebo unikátní středisko Československé
vědeckotechnické společnosti (ČSVTS) v Prachaticích -
pozdější hotel Park a dnešní ubytovnu, či tzv. Neckermana -
budovu Jednoty ve Vimperku. Byli však také u toho, když se
bouraly různé stavby ve Vimperku.
A jak šel rok, také se v podniku třikrát mocně slavívalo -
Mezinárodní den žen, pak Den stavbařů a nakonec závěr roku.
Přišla řeč i na to, že někteří pracovníci měli svou druhou
"kancelář" - v Prachaticích v Hubertusu a ve Vimperku U
Šramlů. Kdo by snad nevěděl - jde o jména dvou oblíbených
hospod. "Práce se ale vždycky udělala," zdůraznila Hanka
Sovová.
V Prachaticích i ve Vimperku měl Okresní stavební podnik
vynikající zázemí, strojní vybavení bylo na velmi dobré
úrovni, všude, v dílnách i na stavbách, pracovala spousta
šikovných lidí, dobře fungovalo i učiliště včetně efektivní
praktické výuky. Jak je možné, že všechno po revoluci
skončilo?
Odpověď si můžeme ze středeční debaty z části odvodit:
Zaměstnanci OSP v naprosté většině chtěli dál pracovat,
čekali jen, že někdo schopný stavebák zprivatizuje a pojede
se dál. Současně už si však jiní v podniku připravovali
cestičky k vlastnímu podnikání s prostředky OSP. Rozkrádání
společnosti na sebe nenechalo dlouho čekat a nevyhýbalo se
ničemu. Například z vybavené podnikové chaty u Lipna v Nové
Peci, jedné ze tří, které podnik na Šumavě pro své lidi měl,
prý zbyla na místě jen podezdívka.
Cyklus vzpomínání na vimperské fabriky se blíží pomalu k
letošnímu závěru. "Já jsem s jeho průběhem ohromně
spokojený, protože jsme získali spoustu podnětů a také mnoho
předmětů do sbírek našeho budoucího muzea. Je mezi nimi nově
i originální plná láhev šumavského bylinného. Podrobnosti o
budoucím muzeu sdělíme novinářům a tak i veřejnosti v úterý
17. srpna na tiskové konferenci v Kavárně ve Skále,"
odpověděl hlavní organizátor besed. Dodal, že do konce
prázdnin bude na programu ještě ve středu 25. srpna Tesla
Vimperk.
Na další fabriky, jako třeba Kovopodnik, Jitonu nebo
řetízkárnu ČZ, se dostane řada za rok. Organizátorům se prý
hlásí lidé z těchto podniků a chtějí na besedách
spolupracovat.
|