|
Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
Odborného výkladu se ujali městští architekti Karel Harazim
a René Dlesk spolu s historikem a ředitelem Muzejního spolku
vimperského panství Ladislavem Čepičkou. Sraz byl dopoledne
kousek nad novým kruhovým objezdem Na Fišerce. Sešel se tu
početný houf pětadvaceti zájemců, většinou mladých lidí.
Při prvním rozhlédnutí na kraji ulice, která v historii
Vimperka byla po léta hlavní zásobovací tepnou města,
architekti komentovali nejvýraznější prvky dnešní podoby
ulice 1. máje, jejíž zhruba polovina už prošla rekonstrukcí.
Jejich kritiku sklidilo například množství nadbytečných
reklam na domech, výrazná barevnost panelových domů, či
prostranství před Herenhausem zaplněné z notné části
sběrnými nádobami na odpad.
Procházka pokračovala po chodníku dlážděném žulovými
kostkami, na jehož vnitřním kraji nově stojí v rozestupech
lavičky z akátového dřeva a na vnější straně ke komunikaci
pak nově vysazené stromy. Při zastávkách mohli účastníci
nahlédnout do architektonické studie této části Vimperka,
nabízející například na dvoustranně obrázky původního a
cílového stavu jednotlivých míst.
Zajímavé poznatky přinesla pokračující procházka vzhůru
ulicí. Kulturní dům Cihelna sklidil sice pochvalu za původní
brutalistní architekturu, ale jeho dnešní vzhled dává
výrazně najevo, že tu působí několik různých vzájemně
nesladěných vlastníků či provozovatelů.
Zazněla tu i otázka připomínající nejasný osud unikátních
skleněných lustrů v kulturáku, které byly vyrobeny jako
přesné kopie honosných osvětlovacích těles pro libijského
vládce Muammara Kaddáfího.
Na místě protějšího Zimního stadionu si pamětníci vzpomínají
na původní přírodní kluziště. Současná stavební změť před
stadionem se podle slov starostky Vimperka Jaroslavy
Martanové, která byla mezi účastníky vycházky, promění v
naléhavě žádané parkoviště pro osobní auta.
Žádný komentář naproti tomu nezazněl cestou kolem proslulé
vimperské restaurace Na Hamajdě, která - podle některých
vtipálků nebo naopak dobře informovaných hostů - patří prý
také k pamětihodnostem města.
Velmi dobrým pomocníkem průvodců i účastníků se po celou
cestu staly velké černobílé historické fotografie ulice i
jednotlivých domů v ní. Byl na nich například soukromý
objekt ozařovacího ústavu, zvaného lidově také Dům bolesti -
dnešního sídla Správy Národního parku Šumava, nebo ještě
stojící až později zbouraná židovská synagoga.
Před dnešní městskou knihovnou, bývalou Střední lesnickou
školou, postavenou původně jako českou menšinovou školou,
seznámila starostka města Jaroslava Martanová účastníky s
plánovanými úpravami chodníku a svahu před školou.
Komentovala cestou i některé další záměry radnice, například
výstavbu dvou schodišť pro pěší u ulice 1. máje - dolů do
městského parku a nahoru k zámku.
Už staveništěm vedla další cesta kolem hotelu Zlatá hvězda,
budovy pošty a protějšího rozšířeného nároží - s oběma místy
mají architekti ve svých pánech zajímavé záměry - až k
bývalému hotelu Habsburk, kde končilo vimperské předměstí. V
tomto prostoru bývaly kdysi i dvě "benzinky", česká pod
hotelem Zlatá hvězda a německá před dnešní trafikou na
začátku Pivovarské. Další procházka vedla skupinu už bez nás
Pivovarskou ulicí.
V sobotu odpoledne byla v rámci Dnů architektury ve Vimperku
na programu podobná komentovaná procházka zaměřená na
historii a současnost vimperské estakády - silničního
průlomu městem mezinárodní silnicí I/4 z poloviny 80. let
minulého století - v doprovodu historika Ladislava Čepičky.
A pro úplnost si připomeňme, že v domě č.p. 3 ve
Steinbrenerově ulici je od pátku přístupná veřejnosti
putovní výstava nazvaná Česká cena za architekturu.
Návštěvníci na ní najdou tři desítky realizací nominovaných
zahraniční porotou na Českou cenu za architekturu 2021.
Výstava potrvá do 10. října.
|
