|
Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
 
Výstavu, ke které rovněž přes hranice spojili
své síly Šumavský zapsaný spolek z Vimperka a bavorský
vlastenecký spolek z Ohetaleru Riedlhütte, si můžete
prohlédnou v hotelu Zlatá hvězda ještě dnes, v sobotu, do
podvečerních hodin.
Podnět k výstavě vzešel od předsedkyně
Šumavského z. s. Růženy Váchové, která ke spolupráci získala
řadu lidí z obou stran hranice, samozřejmě včetně svého muže
Václava Váchy. Ten také výstavou provedl první návštěvníky a
bavorské hosty. Ačkoliv je podle jeho slov obtížné přinést
něco zásadně nového k zavedenému tématu pašeráků, převaděčů
a pytláků na česko-bavorských hranicích, předností této
výstavy je vedle perfektního technického zpracování
komplexnost obsahu panelů a řada osobních zkušeností aktérů.
Připomněl například rodáka ze Smrčné u
Vimperka, vyučeného typografa a pozdějšího šéfredaktora
Šumavského hraničáře. Ten ve svém domku přechovával osoby
čekají na přechod přes hranice, a pak je většinou předával
známému převaděči Kilianovi Nowotnému. Ten byl zároveň
pašerákem a při převádění lidí pašoval do Bavorska cigarety
a cigaretové papírky.
Předseda spolupořádajícího bavorského spolku
Heimatverein d'Ohetaler Riedlhütte Hans Schopf ve své
promluvě také trochu s humorem připomněl, že hlavně
pašeráctví a pytláctví byly kromě dalších činností společné
pro lidi z obou stran hranice. Také proto, že pašeráci a
pytláci v podstatě ubírali z panského, těšili se mezi lidmi
vesměs sympatiím.
Na vernisáž výstavy plynule navázala talkshow
s Heinrichem Vierlingerem. Bývalý důstojník německého
Bundeswehru, který od základní 18měsícní vojenské služby po
léta dobrovolně a pak profesionálně sloužil v kasárnách ve
Freyungu, byl jedním z prvních, kdo se po sametové revoluci
v Německu začal učit česky. Také ve Vimperku po celý večer
mluvil česky, jen své bavorské kolegy v úvodu pozdravit v
jejich a své mateřštině.
Podle pravidel - ostatně platných obdobně i i
pro armádu na české straně - se vojáci Bundeswehru nesměli
přibližovat ke státní hranici. Takže se tam dostal poprvé až
v roce 1968 s malou německo-americkou hlídkou. Dnes
organizuje Heinrich Vierlinger, jehož koníčkem vždy byla
historie a zeměpis, každý rok jednou nebo dvakrát dálkové
pochody do Čech, do Příbrami. Je také horlivý propagátorem
spolupráce a přátelství lidí obou partnerských měst Freyungu
a Vimperka.
Besedu citlivě moderoval spisovatel Martin
Sichinger a aktivně se do ní zapojoval dlouholetý celník ze
Strážného Dušan Žampach. Ten mimo jiné připomněl první
přeshraniční obchodní kontakty už v šedesátých letech
minulého století, kdy si bavorský soukromník jezdil do Čech
přes Strážný pro dřevo, které zprvu kupoval na stojato v
šumavském lese. Později se přeprava dřeva do Bavorska
zdokonalila a přesunula se zčásti na železnici. Na přetřes
přišlo i novodobé otevření hraničního přechodu Strážný -Philippsreut
před 50 lety. Zatímco na bavorské straně mělo mimořádnou
publicitu a novináři na místě tábořili týden předem, na
české straně se vše tutlalo.
Opakovaně tu v průběhu letošní Šumavy litery
ve Vimperku zaznělo poděkování Hansovi Preslovi a také
hejtmanovi okresu Freyung - Grafenau Franzovi Schumertlovi,
kteří se zasloužili o otevření přechodu. Hans Presl, rodák z
Přední Výtoně, tehdy Heurafflu, měl velkou zásluhu také o
vytvoření Národního parku Bavorský les a málo se dosud ví,
že se klidně vypravil jednat i s československou vládou do
Prahy...
Heinrich Vierlinger promluví opět česky i
dnes, v sobotu, ve vimperském hotelu Zlatá hvězda, zhruba v
16:00, na závěr maratonu proslovů k hlavnímu tématu
letošního 7. ročníku Šumavy litery, kterým je Pohraniční
stráž – oslavovaný i nenáviděný služebník totalitní moci.
|
