|
Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
 
O svých zážitcích z pobytu v Izraeli a
Palestině a zejména městě Hebronu poutavě vyprávěla v
prachatickém Celtic baru Adéla Peglyová. Podle jejích slov
sem angličtinu ovládající vzdělanou mladou dívku přivedla
touha cestovat a poznávat, a také se zdokonalit v
hebrejštině, kterou rovněž studovala. Své vyprávění
doprovodila při přednášce nazvané Hebron: Železná opona
Blízkého východu promítáním fotografií.
Několik desítek pozorných posluchačů, mezi
nimiž byli i její rodiče, nejprve pozvala na prohlídku
starobylého města Hebronu, které leží 30 kilometrů na jih od
Jeruzaléma, v oblasti Západního břehu Jordánu pod
palestinskou správou. Pro Židy je toto město druhým
nejsvatějším na světě po Jeruzalémě. Má velký význam i pro
muslimy a také pro křesťany, jako město Abrahama, otce všech
věřících. Dnes žije přímo ve městě asi 215 000 Palestinců a
téměř 800 židovských osadníků.
Hebron je rozdělený checkpointy - kontrolními
body - na palestinský a izraelský svět. Prohlídka začala
návštěvou továrny na výrobu látek pro kufíje, tradiční
arabské mužské pokrývky hlavy, kterou zpopularizoval zejména
představitel Organizace pro osvobození Palestiny Jásir
Arafat.
Po cestě bylo vidět řadu strážních stanovišť
izraelské armády, která tu striktně hlídkuje od nepokojů v
roce 2000. Město je pod izraelskou kontrolou od šestidenní
války v červnu 1967. Fotografie ze střechy jednoho z domů
výmluvně ukazuje, jak je Hebron s vzájemně natěsnanými domy
rozdělen. Přechod z palestinské do izraelské části města je
možný pouze přes checkpointy kolem zátarasů. A zdaleka není
pro každého. Projít mohla česká turistka a doprovodem,
vybaveným průkazkou průvodce.
Musí tudy například procházet i palestinské
děti cestou do školy, čekají tu hodiny ve frontě a někdy se
na vyučování ani nedostanou. Rozdělené jsou například i
strany v ulici. K pocitu klidu ve městě prý nepřispívá ani
fakt, že židovští osadníci a jejich už patnáctileté děti
mohou u sebe nosit zbraň. Hlídkující vojáci a vojačky neumí
arabsky a tak se s domorodými lidmi většinou nebaví...
Zlatým hřebem procházky starým městem Hebronu,
které je od července 2017 zapsáno na seznamu světového
kulturního dědictví UNESCO, byla návštěva Mauzolea
patriarchů. Podle tradice stojí nad jeskyní, v níž byli se
svými manželkami pochováni nejvýznamnější židovští
patriarchové Starého zákona, kteří jsou uctíváni také v
islámu. Od roku 1967 je svatyně rozdělena na menší část
židovskou – synagogu s náhrobky Abrahama a Sáry a větší část
muslimskou – Abrahamovu mešitu s náhrobky Izáka a Rebeky.
Adéla Peglyová si dobře vzpomene na řadu
příhod, i na přísnou kontrolu a opakovaný výslech
izraelských vojáků při návratu z Palestiny. Pozornost totiž
vzbudil její suvenýr, na kterém byla vyobrazena palestinská
vlajka. "Já mám Izraelce ráda, vždyť mám mezi nimi spoustu
přátel," řekne při této vzpomínce.
V závěru besedy se Adéla Peglyová se svými
spolupracovníky spojila prostřednictvím mobilního telefonu a
internetu se svým průvodcem po Hebronu Akramem, majitelem
jediného hostelu - mládežnické ubytovny - ve městě. A tak
měli účastníci v přímém přenosu možnost dozvědět se přímo od
čtyřiadvacetilého studenta řadu věcí.
Například že anglicky se začal učit od
turistů a až pak jazyk studoval. Rád by jednou získal
stipendium a šel studovat do Evropy. Je svobodný, ale jednou
by se chtěl oženit a založit rodinu. U budoucí ženy
nepreferuje původ a náboženské vyznání, ale kdyby byla
Palestinkou, bylo by to prý kulturně jednodušší. Odpovídal i
na otázku, co ví o České republice. Obdivuje prý Prahu a
jednou by ji rád navštívil...
Příští besedu pro veřejnost plánuje Spolek
Kulturou a vzděláním společně, který si klade za cíl
obohatit kulturní nabídku ve městě o chybějící formy, na
čtvrtek 24. března od 19:00 do prachatické ZŠ Vodňanská.
Hostem bude Radomír Špinka, ředitel humanitární organizace
ADRA, a tématem KLDR - země plná paradoxů.
|
