Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
Pásmem slova, hudby, fotografií i scének
představil večer zvyky, pověsti a známé i pozapomenuté
svátky od jara do zimy na staré Šumavě a v sousedním
Bavorském lese.
O svátku Třech králů toho asi víme hodně,
podobně to platí i o Masopustu. Stejně tak i Velikonoce máme
v živé paměti a zanedlouho si je znovu připomeneme. Od
Dušiček a listopadového Posvícení se však řetězec svátečních
zvyků pořádně košatí. Sv. Kateřina, sv. Barbora, sv.
Mikuláš, advent, sv. Lucie, sv. Ondřej a vyhánění vlků,
vánoční stromeček, který se věšel od stropu špičkou dolů,
aby se ušetřilo místo, Štědrý večer, Hod boží s pečenou
husičkou, už málo známý Svátek mláďátek - Herodesových
obětí, až po poslední den v roce Silvestr - byla to úchvatná
šňůra.
V závěru došlo i na promítání a komentování
bavorských tradic, kterého se ujal předseda bavorského
spolku Hans Schopf. To na plátně defilovaly například figury
slaměných medvědů, sv. Mikuláše a krampusáků - dobrých duchů
a připomínalo se jak masopustní úterý, tak Popeleční středa.
V podstatě jsou si však zvyky na obou stranách hranice dosti
podobné.
Promítal Václav Vácha ze Šumavského spolku
Vimperk, komentovala jeho paní Růžena, předsedkyně spolku,
se svými spolupracovnicemi. Vše provázela hudba starých i
modernějších mistrů ve virtuósním podání houslistky Hedviky
Vacíkové a klavíristky Jany Zíkové.
Dobrá věc se spolkům i jejich přátelům ve
slušně zaplněném hledišti kulturního střediska opět
vydařila.
|