ZPRÁVY - FOTO - OD ČTENÁŘŮ - INZERCE - REDAKCE - CENÍK
  
 

Volary opět přivítaly ateliér Seidel velmi srdečně

FOTOREPORTÁŽ - Jestli někam jezdí oblíbený fotoateliér Seidel na Prachaticku nejčastěji, jsou to Volary. Tentokrát tu v sobotu mimo jiné oslavoval i výročí svého vzniku.

    

 

# Pondělí 7/8 2023 - FOTO: Ladislav Beran a Jaroslav Pulkrábek

TEXT: Tomáš František Přibyl a Ladislav Beran

Pracovníci a pracovnice českokrumlovského muzea fotoateliéru Seidel, které letos slaví patnáct let existence, si v sobotu 5. srpna odvezli z Volar dokonce i dort a kytice. Tak vřelý vztah ve Volarech k této instituci mají, a tak rádi sem zvou výjezdní fotokoutek ateliéru, který na přání zhotovuje zájemcům secesní fotografie, stejně jako to dělali otec a syn Seidelové a jejich zaměstnanci za časů rakousko-uherského císařství.

Sobotní program ve Volarech neměl být původně jen oslavou fotoateliéru s přednáškou a focením. Na náměstí se měla také konat tradiční místní soutěž v kouření doutníků na čas, které Volarští říkají Modrý dým, a hrát tu také měla kapela Dixie Old Boys. Jenže deštivé počasí to nedovolilo, a tak se oslava ateliéru přesunula do prostor informačního centra v objektu hotelu Bobík.

Program zahájila přednáška o Volarsku a krajině Zlaté stezky v překladech Helmuta Wagnera a na snímcích Josefa Seidela a dalších vyobrazeních. Připravil ji kurátor muzea fotoateliéru Seidel Petr Hudičák právě s překladatelem Helmutem Wagnerem. Ten pochází ze staré německé českokrumlovské rodiny, která mohla po válce zůstat v Čechách a věnuje se překladům staré německé literatury o Šumavě. Povídání a promítání to proto bylo velmi zajímavé a poučné.

A hlavním bodem programu pak bylo focení ve fotokoutku. O toto focení je tradičně velký zájem nejen proto, že snímky mají nezaměnitelný secesní styl, ale i proto, že takové focení ještě umělo zachytit duši a nesoustředilo se tak jako dnes tolik na emoci a dojem.

Fotoateliér navíc tentokrát přivezl do Volar i speciální pozadí vyrobené pro Volary. Je na něm volarská ulice s tradičními roubenými domy, které do Volar přinesla v 16. století komunita tyrolských zemědělců. A v pozadí se tyčí věž kostela svaté Kateřiny Alexandrijské.

Před objektivem se to přitom jen hemžilo různými postavami – nechyběl třeba mladý muž, co rád kosí louky, Volaran s čínským kloboukem připomínajícím, že Volaranům se svého času říkalo volarští číňané kvůli malé srozumitelnosti místního dialektu. A zvěčnit se přijel nechat i jeden z nejlepších českých zpravodajských fotografů současnosti Václav Pancer z Prachatic.

S přípravou a výběrem dobového oblečení pomáhaly i dámy z Kulturně informačního centra Volary, pod jehož taktovkou se tato akce konala. Na své si tu přitom přišli všichni – i pánové v rolích vojáků či myslivců, ale i rodiny, manželské a partnerské páry, přátelé i domácí mazlíčci.

Kromě Petra Hudičáka přitom přijeli do Volar fotit z Českého Krumlova také vedoucí muzea fotoateliéru Seidel Zdenka Mrázková, fotografka Lenka Štěpánková a fotoeditor Lubor Mrázek. Všem jim patří dík za velmi přátelskou atmosféru a vysokou profesionalitu.

 



 
 

Od 12. září 2005 - Všeobecné smluvní podmínky