Soumaři šli na slavnosti historickým pochodem FOTOREPORTÁŽ - Soumaři z bavorského Grainetu a Prachatic po delší době opět předvedli, jak vypadal každodenní provoz na Zlaté stezce ve středověku.

# Neděle 30/6 2024 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl

Za pojmem Zlatá stezka se vždy skrývali především soumaři, kteří po ní dopravovali sůl a další zboží. Prachatické Slavnosti Zlaté stezky by tak měly být hlavně o nich a jejich práci. To však úplně neplatí a jejich role v programu je vlastně minimální. Letos však bylo možné vidět soumary ještě před zahájením slavností, protože na ně dorazili po zhruba pětikilometrovém historickém pochodu.

Soumaři se kvůli němu sešli několik hodin před pátečním (28. června) zahájením slavností na Libínském Sedle, kde se jim dostalo uvítání pohoštěním. Při přátelském posezení tu zněla hlavně bavorština a čeština a někdy i němčina. Soumaři z Grainetu přivezli s pohoštěním i zásoby piva, vody a nápoje, kterému se říká v Německu colamix nebo špéci (kola s oranžádou). V horkém dni bylo totiž třeba doplňovat hodně tekutiny.

Historický pochod pak měl řadu náležitostí, s jakou se při každodenním provozu na Zlaté stezce soumaři potýkali. Bylo třeba připravit koně, správně upevnit postroje, naložit náklad, vzít si zbraně na ochranu a vyrazit do Prachatic přes Perlovickou zatáčku a pak lesem podél trasy historické Zlaté stezky k internátu pedagogické školy. Tam se ke karavaně přidal i vůz.

Na slavnostech se pak dočkali soumaři tradičně vřelého uvítání, aby dohodli dobrou cenu za sůl, kterou každý rok přivezou. V dobách největší slávy Zlaté stezky jí přivezli do Prachatic za rok až tři miliony litrů, když z Pasova po stezce přicházelo také až patnáct set soumarů týdně. A poté, co soumaři krátce připomněli na zahájení slavností svou práci, doputovali jako každý rok až do svého tábořiště na Parkáně.