Z
REDAKČNÍ POŠTY: Hana Rabenhaptová, Město Prachatice
Přišli i vzácní hosté, sponzoři. Zajímavý byl
i doprovodný program. V komunitním centru Na půdě v
Prachaticích jsou ideální podmínky pro pořádání podobných
akcí, jako byla ta 24. února, kdy se zde potkala autorka
výstavy fotografií Maruška Bednářová se svými přáteli a
podporovateli.
Maruška se narodila předčasně s dětskou
mozkovou obrnou s lehkým mentálním postižením, epilepsií.
Během svého života díky rodině a různých operací, léčbě,
terapií zvládala ZŠ a dvoletou praktickou nástavbu v DC
Arpida a ZŠ Prachatice Zlatá stezka 387.
Především Vojtova metoda, arteterapie,
ergoterapie, plavání jsou stále nekonečným příběhem, který
prolíná život celé rodiny a určuje, jak napsala matka Lenka
Bednářová „určuje rytmus dnů a vede k naději na lepší
zítřky“. V současné době rodina jezdí do Arpidy pouze na
některé terapie, řeší individuální pomůcky (ortézy), úpravy
vozíku. Od šesti let je součástí Klubu zdravotně postižených
Prachatice.
Fotografie Maruška fotí z mechanického
vozíku. Fotí většinou přírodu. Je, jak několikrát na setkání
řekla, vděčná rodině za pomoc a podporu, péči, kterou ji
věnují. Podporou je i dar senátora – velkého záložního disku
na fotografie, či powerbanka od místostarosty z města, ale
také pozvání do školy na besedu o svém umu.
V otevřeném rozhovoru (jedna otázka hosta na
autorku a jedna otázka autorky na hosta) se v horkém křesle
vystřídali senátor Tomáš Jirsa, místostarosta města Jan
Klimeš, zastupitelka města Hana Bolková, sociální pracovník,
zástupce DC Arpida Jan Šesták, ředitel společnosti KreBul a
zastupitel Zdeněk Krejsa, dnes seniorka, dříve vedoucí
odboru kultury Jiřina Dolejšková, kameraman, režisér TV
ŠRUMEC a městského vysílání Václav Malina. Všechny otázky se
dotýkaly handicapu, bariér, jak lidských, komunikačních a
jejich mírnění, odstraňování.
Po celou dobu akce byly fotografie promítány
na plátno.
Setkání bylo mezigenerační, a tak Marušce přišli zatancovat
sourozenci Eliška a Tomík Poláčkovi z Volyně, kteří tančí
pod vedením Pavla Bízka jak standardní, tak latinskoamerické
tance, Tomík a Eliška jsou žáci Montessori školy v
Prachaticích a zatancovat přijeli ve svém volnu, při jarních
prázdninách, stejně tak jako jejich spolužačka ze školy
Bětka Dvořáková z Vitějovic, která zahrála na klávesy.
Pozdravit nádhernými skladbami přišel i
Daniel Turek, muzikant – ještě student vyšší odborné školy a
Jan Tischler, senior, který na závěr zahrál na harmoniku a
zazpíval. Dárky se předávali jak květinové, sladké, tak
finanční, ale i časové. Všichni se dobře bavili. A to byl
náš cíl společně pobýt.
|