|
Z
REDAKČNÍ POŠTY: Tereza Mülerová, průvodkyně montessori klubu
V pondělí 13. června se vydalo patnáct
předškolaček a předškoláků z montessori školky a Klubu při
ZŠ Národní na svůj dvoudenní pobyt do střediska
environmentálního vzdělávání pod správou Fakulty rybářství a
ochrany vod Jihočeské univerzity MEVPIS ve Vodňanech, který
byl krásným vyvrcholením jejich celoroční předškolní
přípravy.
Jako každý rok jsme se vydali společně
vlakem, i když letos nám cestu zpestřila výluka na trati a
využili jsme i autobus. Po příchodu do areálu MEVPISu jsme
se posilnili svačinou a pak už nás čekal první vzdělávací
program.
Z útrob učebny se vynořil kapřík Míra, který
se po rybím s dětmi přivítal. Protože neuměl mluvit lidskou
řečí, nejdřív se dětí pomocí cedulky zeptal, zda něco o
rybách ví. Dostalo se mu řady zajímavých odpovědí a kapřík
Míra pak děti požádal, zda by ho mohly naučit lidskou řeč. I
to se podařilo a kapřík Míra nás uvedl do světa ryb.
Děti se pomocí speciálních vodních brýlí
podívaly pod hladinu vody a namalovaly svou vysněnou rybu.
Pak jim Míra ukázal, jak rozmanitý je svět ryb, jak různě
mohou ryby vypadat, jak můžou u ryb určit věk ze šupin a
děti si mohly prohlédnout opravdové žábry a plynový měchýř.
Došlo i na poznávání živých ryb – sumce, okouna, plotice,
slunečnic, střevliček a parmy.
Po rozhýbání se při hře na rybáře s vrhací
sítí a rybky a hře na štikáče měly děti možnost poznávat i
plyšové modely ryb a nakonec se seznámily s živými raky –
signálním, červeným, mramorovaným a ničivým, kdo měl odvahu,
mohl si raky i pohladit, nebo pochovat v dlaních.
Nabité dopoledne završily děti skvělými
ovocnými knedlíky, pohrály si na skvělém úhořím hřišti a pak
jsme společně vyrazili do terénu – do lesoparku v Zátiší a
na Stezku čápa Vodňana. Tam děti strávili krásné, hrami a
úkoly nabité odpoledne, dokonce došlo i na divadelní
představení a společné zpívání.
Na závěr si na sokolské louce vyzkoušely
atletický okruh a pak už na ně čekala výtečná večeře. Po ní
už byl čas se chystat do postýlek ve zrekonstruovaném Broků
mlýně. Ke klidnému usínání je přivedla i pohádka před spaním
a pak už se děti proháněly ve svých snech.
Druhý den ráno je čekala rozcvička a sladká
snídaně a po rozběhání při hře Rybičky, rybičky je čekal
další vzdělávací program – Kam plují ryby? Na začátek se
děti snažily přiřadit správně vývojová stádia vážek, ryb,
žab a potápníků a pak už je přivítala úhořice Uršula a
požádala je, aby jí děti pomohly přepravit jikry
strastiplnou cestou z řeky Vltavy až do Sargasového moře.
Děti se seznámily s mapou, na které viděly,
jak daleká bude jejich cesta, pomohly překonat první
nástrahy – spleti kořenů v řece. Pak je čekaly další
překážky – jezy, přehrady a zdymadla, ale naštěstí našly
průchod rybími přechody. Podařilo se jim uniknout i dalšímu
nebezpečí – predátorům vydrám, kormoránům, volavkám a sumcům
a zjistily, že úhoři na své cestě až 1,5 roku vůbec nejí a
jak se jejich tělo promění, když vplují do slané mořské
vody.
Když děti ochutnaly slanou vodu, která má
přesně tu správnou chuť, dozvěděly se, že už jsou na tom
správném místě, v Sargasovém moři a mohou tam nechat úhoří
jikry, aby se z nich mohly vylíhnout malinkatí úhoři. Ty
Golfský proud unáší zpět směrem k Evropě, nejdřív jako
malilinkaté larvičky, ze kterých se vyvine úhoří monté,
neboli sklenění úhoři. Ty je potřeba chránit před pytláky a
převáží se na místa, kde se pak úhoři vysazují, jelikož by
přes překážky nemohly doplout do své domoviny.
Děti se dozvěděly zajímavosti i o jiných
rybích poutnících – lososovi a jeseterovi, kteří také putují
na dlouhé vzdálenosti, i když trochu jinými směry. Nakonec
se podařilo našim larvám doputovat na to správné místo a
děti mohly na vlastní oči i ruce vidět malinkaté úhoře,
které již brzy najdou svůj domov v některé z jihočeských
řek.
Na závěr si děti ještě zahrály veselou hru na
predátory úhořů a obdržely osvědčení o absolvování programu.
Po výtečném obědě je ještě čekalo sladké překvapení ve formě
zmrzliny a čas pohrát si na hřišti pod květinou.
Pak už nás všechny čekala cesta zpět na
nádraží a spokojený, i když možná trochu unavený návrat domů
do Prachatic. Nejeli jsme s předškolními dětmi do Vodňan
poprvé a opět nás program MEVPISu nezklamal, děti si zde
užily dva nádherné dny plnénových zážitků, poznatků a her a
my se do Vodňan těšíme zase za rok!
|
