|
#
Úterý 14/5 2024 - Z REDAKČNÍ POŠTY
Jan
Dvořák - tiskový mluvčí, Správa NP Šumava
Odumírající
nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým
znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v
přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti.
Stojící či ležící odumřelé stromy jsou totiž pro Šumavu
typické stejně, jako ponechávání části dříví k zetlení v
místech, kde se těží.
Toto
zdánlivé plýtvání vzbuzovalo a stále vzbuzuje spoustu
otázek, vášnivých reakcí a mnohdy také nepochopení.
Přitom tlející dřevo je opravdovým bohatstvím lesa, je
nezbytnou součástí celého ekosystému a v širším kontextu
je také lákadlem pro návštěvníky.
Lesník
Josef Seidel v roce 1846 navštívil šumavské pralesy, aby
ještě zastihl tyto chrámy přírody před úplným zničením,
a už tehdy byl fascinován množstvím odumřelých stromů:
„Při vstupu do těchto svatých míst nerušeného působení
přírody nás nejdřív zaujme to množství na všechny strany
popadaného a z velké části mechem porostlého ležícího
dřeva… S jakým mrháním tu příroda hospodaří, aby dosáhla
takových výsledků, jak velká musí být hmota rostlin,
která tu zaniká bez využití, a jaká síla musí být
nashromážděná v půdě.“
„Ponechávání dřevní hmoty k zetlení za více než třicet
let existence NP Šumava vždy vyvolávalo kontroverze a to
jak mezi odbornou, tak i laickou veřejností. Bylo tedy
důležité nejdříve vysvětlovat cíle mezinárodně
uznávaných národních parků, na jejichž území probíhají
přirozené přírodní procesy, vysvětlovat nezbytnost
tlejícího dřeva v lesích, ale také neustále zkoumat
vlastnosti tohoto fenoménu a následně se získanými daty
seznamovat veřejnost. A v této fázi se nacházíme právě
nyní,“ vysvětluje vyhlášení roku 2024 na Šumavě, jako
roku tlejícího dřeva, ředitel Správy NP Šumava Pavel
Hubený.
„Jsem
přesvědčený, že dnes už nemusíme veřejnost utvrzovat v
tom, že tlející dřevo je pro les prospěšné, že má řadu
funkcí a že je nezbytnou součástí přirozených procesů v
šumavských lesích. Ale pořád probíhají výzkumy, jejichž
výsledky i nás stále překvapují. Chceme tedy veřejnosti
předávat nejaktuálnější informace od entomologů,
mykologů a dalších odborníků tak, aby byly srozumitelné
a snadno dostupné. Problematika ponechávání dřevní hmoty
je totiž mnohovrstevnatá a nelze ji zúžit jen do
několika málo vět, či článků,“ dodává Pavel Hubený.
Tlející
dřevo v lesích má mnoho pozitivních funkcí, mimo jiné po
určitou dobu zásadně zvyšuje druhovou rozmanitost v
místech, kde se vyskytuje. Je domovem až padesáti
procent všech organizmů žijících v lese. Tlející kmeny
stromů se totiž dají považovat za specifický biotop,
který obývají tisíce druhů organismů – bakterií, řas,
hub, mechů, játrovek, lišejníků, kapraďorostů, hmyzu a
dalších. Bez odumírajícího nebo odumřelého dřeva by na
Šumavě nedokázaly žít ani některé druhy ptáků.
„Jsou to
jak šplhavci, tedy například strakapoudi, datli nebo
datlíci, ale také pěvci, například brhlík lesní, všechny
druhy našich sýkor zejména pak sýkora lužní, babka a
parukářka, lejsci – bělokrký či pro Šumavu typický, byť
vzácný lejsek malý. A pochopitelně i některé druhy sov.
Pokud by nezůstávaly v lesích zlomy nebo doupné stromy,
jen těžko bychom se na Šumavě mohli těšit z přítomnosti
puštíka bělavého,“ vyjmenovává ornitolog Správy
Národního parku Šumava Aleš Vondrka.
Ponechávání
tlejícího dřeva v bezzásahových porostech, které se v
současnosti rozprostírají na více než čtyřiačtyřiceti
procentech území Národního parku Šumava, udělalo právě
toto chráněné území jedinečné v rámci Evropy. Vyskytují
se tu velmi vzácní brouci a to včetně kornatce velkého
nebo trnoštítce horského v relativně početných
populacích.
„Poslední
historické záznamy o kornatci velkém máme z roku 1907. V
roce 2017, po více než sto letech, jsme ho na Šumavě
zaznamenali znovu a v současnosti jej nacházíme na mnoha
místech od jihu po západ Šumavy. Loňské sledování
trnoštítce horského jej potvrdilo na čtrnácti lokalitách
napříč Šumavou, která je v kontextu střední a západní
Evropy pravděpodobně územím s největší hustotou výskytu
tohoto druhu,“ upozorňuje zoolog Správy Národního parku
Šumava Vladimír Dvořák.
Tlející
dřevo je také útočištěm pro novou generaci lesa.
Obzvláště v nejvyšších polohách národního parku mnoho
nových stromků vyrůstá přímo z rozkládajících se pahýlů,
nebo ležících kmenů. Tlející dřevo dále funguje jako
zásobník velkého množství živin. Stromy je během svého
života čerpají z půdy a ukládají do svých těl. Po
odumření je po dobu desítek let, kdy se rozkládají,
vrací zpět.
Tlející
dřevo také zadržuje velké množství vody, a to jak přímo
v tělech stromů, když v určité fázi rozkladu voda tvoří
většinu jejich objemu, tak i tím, že ležící kmeny tvoří
přirozené přehrádky a zadržují povrchovou vodu. Zásadně
tak utvářejí vlastnosti stanoviště, poskytují vodu v
suchých obdobích.
Tlející
stromy v různém stádiu rozkladu také působí na naše
emoce. Velmi brzy po opadání jehlic nebo listů začnou
kmeny ožívat houbami, mechy a lišejníky, dřevo v tomto
stádiu se stává klíčovou součástí pocitu divočiny. A i
kvůli tomuto pocitu mnozí Šumavu navštěvují. A nejsou
první! Začala s tím už Eliška Krásnohorská, Adolf
Heyduk, Jaroslav Vrchlický nebo Julius Mařák.
"Každého,
kdo si tohoto pocitu chce užívat plnými doušky, musím
ale upozornit, že odumřelé stromy nejsou jen malebné,
ale jsou i nebezpečné. Vstupujte tedy do šumavských lesů
s respektem, opatrně a s vědomím rizik, která přítomnost
tlejících stromů přináší,“ upozorňuje ředitel Pavel
Hubený.
Tlející
dřevo ponechávané v lesích je fascinující svět a každý
má možnost jej na Šumavě poznávat a užívat si jeho
divokost. Správa proto pro letošní rok připravila celou
řadu programů, které návštěvníkům problematiku tlejícího
dřeva představí.
Připravujeme videa, exkurze, přednášky, články, výstavy
v našich návštěvnických centrech, či speciální malířský
workshop. Odborníci Správy NP Šumava vám tento svět
přiblíží při komentovaných vycházkách, na které je možné
se už nyní registrovat na našich webových stránkách,
nebo při čtyřech speciálních jednodenních akcích, kdy
budeme význam tlejícího dřeva vysvětlovat přímo v
místech, kde se nachází, a to na Poledníku, Březníku,
Pramenech Vltavy a na Plešném jezeře.
Těšíme se
na všechny, kteří naše pozvání přijmou a vydají se sami,
nebo společně s námi do rozlehlých šumavských lesů
užívat divoké přírody. Aktuální programy, videa, články
k letošnímu Roku tlejícího dřeva jsou zveřejňovány na
oficiálních internetových stránkách Správy NP Šumava
www.npsumava.cz, a oficiálním facebookovém a
instagramovém profilu NP Sumava nebo pod hastgem
#tlejicidrevo
|
 |
|
