Vimperk má stylové obrazy ze své minulosti Z REDAKČNÍHO @ - Město Vimperk si nechalo ve slavném českokrumlovském fotoateliéru Seidel nafotit osmnáct obrazů z vimperské historie v secesním stylu.

# Úterý 18/6 2024 – Z REDAKČNÍ POŠTY

Lenka Pechoušková – Město Vimperk

Soubor historických kompozic představujících nejvýznamnější vimperské osobnosti při jejich práci nebo životě ztvárnili v českokrumlovském Museu Fotoateliér Seidel členové a přátelé divadelního souboru Bouček a Stifterova pošumavského železničního spolku.

Členové obou těchto vimperských seskupení přišli s nápadem na vytvoření fotografií s osobnostmi Vimperka letos na jaře, poté, co v Seidelově fotoateliéru absolvovali společné fotografování. Oba spolky disponují rozsáhlým fundusem kostýmů a rekvizit, a kromě toho je pojí společné nadšení a láska k historii. Oporou při realizaci jejich nápadu byla vedoucí muzea Zdena Mrázková a fotografka Lenka Štěpánková.

Po projednání nápadu se starostkou města Jaroslavou Martanovu a odborem školství, kultury a cestovního ruchu byly vyčleněny prostředky na realizaci, upřesněno zadání a začalo se s velkými přípravami. Cílem bylo ztvárnit dané řemeslo či povolání, nikoliv přímo konkrétní osobnost, protože například významných sklářů bylo ve Vimperku a jeho okolí hned několik.

Všechny významné osobnosti v daném oboru budou zmíněny v doprovodných textech jednotlivých fotografií. Texty připravuje autor historických monografií o Vimperku a předseda Stifterova pošumavského železničního spolku Roman Hajník.

„Zásadní roli hrály během fotografování kostýmy a rekvizity. Díky spolupráci s partnerskými muzei z Čech i z Rakouska, s Národním památkovým ústavem či soukromými sběrateli se podařilo vypůjčit autentické historické předměty, které dokreslovaly konkrétní historické osobnosti, řemesla či události,“ uvádí Zdena Mrázková z Fotoateliéru Seidel.

Největším překvapením byla zápůjčka z Národního zemědělského muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou – poslední šumavský vlk, který byl před sto padesáti lety zastřelen v polesí Lipka u Vimperka. Vycpaný exemplář doputoval do krumlovského fotoateliéru v doprovodu dvou kurátorek muzea společně s brokovnicí, kterou ho 2. prosince 1874 ulovil Jan Štěrbík z Vimperka.

Při fotografování nechyběla ani dobová kulka, která s velkou pravděpodobností mohla pocházet právě ze zmíněného lovu a shodou náhod byla nalezená jen před několika týdny v místech honu soukromým badatelem. Bonusem fotosetkání napříč staletími pak byla návštěva potomků Jana Štěrbíka, kteří s sebou přivezli i vzácnou rodinnou památku - skleněný pohár zdobený motivem běžícího vlka a jmény lovců, kteří se účastnili lovu. Pohár byl Janu Štěrbíkovi předán u příležitosti desátého výročí zastřelení posledního šumavského vlka.

Kromě toho disponovali rekvizitami nebo sehnali řadu věcí členové vimperských spolků. „Měli jsme k dispozici mnohé dobové písemnosti, třeba i více než sto let starou třídní knihu, originální sklářskou píšťalu, nechyběla ani původní plná lahev Šumavského bylinného, staré lékárnické váhy, dobové fotoaparáty, stojací dřevěné počitadlo, originální záchranný plavecký kruh nebo třeba historické obrazy,“ uvádí Roman Hajník a Jarmila Suchá.

Zmiňované rekvizity a kostýmy výrazně přispěly k autentičnosti výsledného díla. Žádný předmět, včetně nábytku (například původní stůl z nádražního hotelu Weithenthal), není na fotografiích náhodně. Dramaturgické přípravy trvaly bezmála tři měsíce a výsledný harmonogram a popis scén si nezadaly s filmovým scénářem.

Náročné fotografování scén pak zabralo jeden celý dubnový víkend. Během něj vznikly kompozice s vimperskými skláři, staviteli, pekaři a řezníky, muzikanty, spisovateli, lékárníky, hoteliéry, řediteli spořitelen, plavčíky a plavčicemi na plovárně, švadlenkami, majiteli železářství, pracovníky ozařovacího ústavu, železničáři, učiteli, fotografy, lesníky a v neposlední řadě s knihtiskaři, zde jmenovitě s rodinou Johanna Steinbrenera.

„Výsledek je více než zdařilý a už teď můžeme prozradit, že fotografie budou použity na kalendář pro rok 2026. Plánujeme výstavu fotografií v rámci dnů Evropského historického dědictví letos v září ve Vimperku. Rádi bychom si také na podzim připomněli sto padesáté výroční zastřelení posledního vlka na Šumavě. Určitě se mohou místní i návštěvníci Vimperka těšit na výstavu v exteriérech města v roce 2025. Chtěli bychom členům obou vimperských spolků i pracovníkům Muzea Fotoateliéru Seidel velmi poděkovat za skvěle odvedenou práci, čas a nadšení, které provázelo celé focení,“ řekla starostka Jaroslava Martanová.