|
#
Čtvrtek 4/7 2024 – Z REDAKČNÍ POŠTY
Jan
Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
Jednalo se
o souše, které se nacházely v takovém stádiu tlení, že u
nich hrozil pád. V této činnosti, tedy ve snižování
rizika pádu souší, správa pokračuje i letos, když za půl
roku porazila přes 6000 suchých stromů.
„S touto
činností jsme začali bezmála před dvaceti lety, kdy jsme
pokáceli 494 souší a to na Modravsku a Stožecku. V
následujících letech množství pokácených souší kolísalo
především v závislosti na velikosti bezzásahových území
a na míře rozvoje kůrovců v nich. Například v roce 2007,
kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill, jsme pokáceli pouze
123 nebezpečných souší. Naopak v roce 2011, kdy
vrcholila kůrovcová gradace po orkánu, jich bylo přes
šest tisíc. Nejvíce stromů hrozících pádem jsme zatím
pokáceli loni – více než 16 000,“ vzpomíná náměstek
ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.
Lesníci na
celém území národního parku evidují a pravidelně, i
několikrát v roce, kontrolují souše, které by mohly
hrozit pádem na turistické cesty. Nejedná se přitom
pouze o suché stromy v bezzásahových oblastech, ale také
o stromy, které jsou poškozené větrem, nalomené
námrazou, jsou polovyvrácené a podobně.
„V
zásahových oblastech národního parku se poškozené stromy
pokácí, zpracují a většina jejich dřeva se odveze. V
bezzásahových lokalitách se stromy obvykle ponechávají
na místě celé k zetlení tak, aby se snížilo nebezpečí
okolo turistických cest,“ vysvětluje Jan Kozel.
„Je však
nutné uvědomit si, že všude v národním parku je potřeba
chovat se obezřetně a dbát zvýšeného nebezpečí pádu
stromů. Správa Národního parku Šumava kácením
nebezpečných stromů může riziko pouze snížit, nikoliv
však úplně eliminovat. To by nesměly podél cest zůstávat
vůbec žádné stromy, které by mohly dopadnout na
turistickou trasu,“ dodává. V případě souší se za
nebezpečné považují takové, jejichž tlení je již v
takové fázi, že hrozí neočekávaný pád kdykoli, třeba i
za bezvětří.
V některých
případech však pokácení souší podél turistických tras
není možné z důvodu ochrany přírody. Aktuálně to jsou
pouze tři místa na území NP Šumava: na zelené turistické
trase od Paštěckého mostu směrem k Paštím, na Seitzově
cestě pod Smrčinou, a to v úseku žlutě značené
turistické trasy a nově od 15. června v oblasti Žďárku
nedaleko Strážného, kde na vrcholu Žďárecké hory je
jeden z informačních panelů naučné stezky okolo
Strážného.
„V případě
těchto tří lokalit by pokácení všech potenciálně
nebezpečných souší znamenalo podstatnou změnu struktury
a funkce ekosystému. To vylučuje zákon o ochraně
přírody, a proto jsou tato tři místa nepřístupná,“ říká
Jan Kozel.
Turistickou
trasu z Pašteckého mostu na Paště Správa NP Šumava ve
spolupráci s Klubem českých turistů nahradila novou
trasou vedoucí z Klášterského mlýna přes Malý Radkov a
Velký Babylon k Paštím. Saitzovu cestu, která propojuje
rozcestí u Klápy s rozcestím Medvědí Potok, je možné
obejít po modře značené turistické trase a v případě
Žďárku není možné navštívit jedno z patnácti zastavení
na naučné stezce Pohanské kameny.
Tato
omezení nás samozřejmě mrzí, ale jsou nezbytná. Proto k
nim přistupujeme opravdu pouze výjimečně, jak je
znatelné z toho nízkého počtu uzavírek. Navíc opatření
nejsou trvalá. Když nebezpečí pomine, tedy když dojde k
pádu většiny souší, trasy budou uvolněny a bude možné je
opět otevřít veřejnosti.
Je ale opět
nutné připomenout, že i když se snažíme snižovat riziko
pádu stromů, jejich částí a také souší, neznamená to, že
riziko neexistuje. Vstup do lesů nejen Národního parku
Šumava s sebou nese vždy určitá rizika a je třeba být
vždy obezřetný.
|
