|
#
Úterý 28/1 2025 – Z REDAKČNÍ POŠTY
Jan
Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
„Pokud
úspěchy projektu představíme jen heslovitě, je možné
říci, že jsme zrušili odvodňovací kanály v délce 212
kilometrů, což pro představu odpovídá přibližně vzdušné
vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem. Dále se nám
podařilo obnovit třicet pět kilometrů meandrujících
potoků, dvacet osm pramenišť, rašelinné lesy a další
mokřady na ploše bezmála 2200 hektarů. Sestavili jsme
výukový program pro školy, třikrát jsme pořádali velkou
mokřadní soutěž pro školy v regionu. Natočili jsme
oceňovaný dokumentární film, pořádali jsme také
dobrovolnické akce, kdy se lidé přímo zapojovali do
revitalizačních prací. V tomto ohledu by zájem obrovský
- jen dobrovolníků se zúčastnilo 1840,“ vyjmenovává Iva
Bufková, odborná garantka projektu ze Správy Národního
parku Šumava.
K výukovému
programu byla vydána také obrazová kniha Království vod
a mokřadů s pracovním sešitem pro školní děti a další
výukové pomůcky. Učitelé přírodopisu tak mají k
dispozici ucelený materiál k výuce o vodě v krajině.
Dokumentární snímek Voda ztracená a vrácená režiséra
Radka Plíhala byl oceněn na mezinárodních filmových
festivalech v ČR i ve světě. Snímek můžete shlédnout na
YouTube kanálu Správy NP.
K promítání
filmu byla uspořádána také série besed o mokřadech a
jejich nezastupitelné roli pro krajinu i člověka v
období změny klimatu. Vydána byla také publikace o vodě
v krajině, včetně odborného manuálu obnovy mokřadů v
horských oblastech. „Právě tento manuál může být
důležitým pomocníkem pro všechny, kteří chtějí mokřady v
krajině obnovovat. Ta chuť navracet vodu do krajiny tady
je, potvrzuje se to během pracovních setkání a exkurzí
pro mnohé majitele lesních i nelesních pozemků,“
doplňuje Iva Bufková.
Projekt za
více než 150 milionů korun byl podpořen penězi z
Evropské unie, ale také z Ministerstva životního
prostředí. Vedla jej Správa Národního parku Šumava jako
hlavní koordinátor, jako partneři se na něm podíleli
kolegové ze Správy NP Bavorský les, Bund Naturschutz in
Bayern a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Přestože projekt nyní končí, práce na revitalizacích
budou pokračovat dál.
„Můžeme
říci, že velkému podílu mokřadů a rašelinišť, ale také
potokům a bystřinám, byla znovu vrácena původní,
přírodní podoba. Přesto máme před sebou ještě spoustu
práce, kterou je nutné v tomto ohledu udělat. Konkrétně
nás v nejbližší době čekají revitalizace mokřadů ve dvou
rezervacích na území CHKO Šumava (Najmanka a Pasecká
slať) a připravují se další. Samozřejmě i nadále budeme
pořádat velmi úspěšné Dny pro rašeliniště, v rámci
kterých se do obnovy mokřadů zapojuje široká veřejnost,“
vysvětluje Iva Bufková.
Důležitým
výstupem projektu LIFE for Mires je také monitorační
činnost. Sledujeme, jakým způsobem biotopy a druhy
reagují na provedená opatření, jak se chová podzemní
voda a zda vystoupala blíže k povrchu. V nadcházejících
letech nás budou zajímat i další změny, jaké s sebou
přinesly revitalizace, tedy zjednodušeně řečeno množství
zadržované vody, teplota zemského povrchu, změny ve
vegetaci ve sledovaných oblastech a podobně.
„S
postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je
schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je
skvělé, že na území Národního parku Šumava proběhl tak
velký a zásadní projekt, jakým byl LIFE for Mires.
Nejen, že navrátil vodu do krajiny ve velkém množství a
alespoň zčásti napravil nešťastné zásahy z posledních
dvou století, ale dokázal inspirovat i mnoho dalších
lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků, ale i
politiků. Děkuji proto všem, kteří se na projektu
podíleli, za skvěle odvedenou práci,“ zakončuje ředitel
Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Jan
Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
|
 |
|
