|
Text:
TOMÁŠ PŘIBYL
Vyprodat dnes nějakou kulturní akci není nic jednoduchého, i
když vládní restrikce na nich stále regulují počty
účastníků. A Živé vile se to s festivalem, který se bude
konat v pátek a v sobotu už podruhé, podařilo. Po roce od
návratu do Kralovy vily je to ukázka toho, že mladé
alternativní aktivity mohou fungovat a není třeba po nich
šlapat.
Loni v květnu se dostaly na veřejnost fotografie z Kralovy
vily, na kterých bylo vidět nepořádek, stopy po požáru,
výkaly a injekční jehly i rozbitá okna nebo dveře. Využití
architektonicky cenného objektu jako skladu Technických
služeb nedokázalo vilu ochránit před nepřizpůsobivými
obyvateli.
Po mediálním skandálu Technické služby ve vile skončily a
zastupitelé sem znovu pustili spolek Živá vila. Ten odtud
vyhnal nevlídný postup rady města, která se hodně nerozvážně
rozhodla mladé alternativní aktivity přidusit. Radním se to
nepěkně vrátilo a Živá vila tu dostala volnou ruku.
To, jak ji využila, se dá po roce hodnotit těžko jinak než
pozitivně. Kulturní nabídka spolku je pestrá a zájem o ni je
velký. Dobrovolníci tu vilu opravují a vrací do ní třeba i
dobový nábytek. Prostě celkově je z vily opět další kulturní
centrum města.
Spolek tu předvádí, že mladých alternativních aktivit se
není třeba bát a naopak mohou být zajímavé a mohou lákat i
nové návštěvníky města i starší generace. Využití vily je
totiž i respektováním tradic, které k našemu městu patří, ať
už druhá světová válka přinesla cokoliv. K tomu tu navíc
mládí ukazuje, že nepotřebuje až tolik podporu státu nebo
města.
Dnešní tři hlavní generace, které tvoří společnost – mladá,
střední a seniorská – jsou si hodně vzdálené. Svět se vyvíjí
tak rychle, že každá z nich vyrůstala ovlivněna úplně jiným
prostředím a hodnotami. Dokonce mezi generacemi často panuje
napětí. A mladá generace to má složité proto, že je zatím
méně početná než poválečné silné ročníky a než Husákovy
děti. Mladí se tak dostávají obtížněji k tomu, aby ukázali,
co chtějí se světem dělat a starším generacím jsou
nesrozumitelní.
Aktivity Živé vily proto mohou sloužit jako pozitivní
příklad. Podobně jako třeba ve Vimperku parkbouda. A nejde
jen o kulturní nabídku, tu je možné realizovat prakticky
kdekoliv. Jde o způsob, jakým chce mládí využít prostor,
který přestal sloužit svému povodnímu účelu a představuje
nejen materiální užitečnost ale i krásu. V tom je mládí
environmentální. Ostatně je k tomu vychováno i ve školách.
Prostě jim nejde tolik o neustálý materiální růst – i proto,
že o ten se postaraly předchozí generace – ale chtějí
udržitelnost.
Živá vila druhý ročník festivalu Vivat Vila charakterizuje
mottem: Neobyčejné propojení centra a periferie, historie
a současnosti, tradice a modernismu. Je třeba si tu
všimnout hlavně slova ‚propojení‘. Takhle nemluví mládí,
které by všechno staré chtělo vyhodit na smetiště dějin.
Takhle mluví mládí, které tu chce být pro všechny, i když
nabízí jiný směr než dosud.
- - -
„Během dvou dnů se na festivalu divákům představí špička
alternativní tuzemské hudební scény včetně Vložte kočku,
Mutanti hledaj východisko, Post-hudba, Tamara, Dukla, Manon
Meurt, Člověk Krve, nebo Market. Mimo osvědčená jména
představí organizátoři publiku rovněž hudební projekty,
které vystupují ze zaběhnutých hudebních žánrů a nabízejí
odlišné pohledy na vnímání hudby - Raptor Koch (SK), Tábor,
Kurvy Češi,“ uvedla k festivalu předsedkyně Živé vily
Barbora Koritenská.
„Novinkou festivalu bude kurátorství jedné ze stagí od
časopisu Full Moon Magazine, jenž se tak bude částečně
podílet na produkci. Ojedinělou akcí bude také umělecká
intervence manželů Přidalových, kteří v průběhu festivalu
vytvoří přímo v jednom z pokojů vily uměleckou intervenci.
Jejich dílo se tak stane nedílnou součástí domu,“ dodal
další z organizátorů Libor Staněk.
www.vivatvila.cz
A bohatý bude i doprovodný program festivalu:
|
