|
Text a foto:
ZDENĚK PŘIBYL
Knihu s podtitulem Historie osady na Zlaté stezce pokřtila
rodačka z Českých Žlebů, lenorská obyvatelka Sieglinde
Kralik. Požehnal ji duchovní Římskokatolické církve, farář
volarské farnosti Karel Falář, asistovali starosta Volar Vít
Pavlík a autor knihy, student historie na vídeňské
univerzitě, spisovatel Luděk Němec. Knihu vydalo
nakladatelství Tomáše Halamy v Českých Budějovicích v roce
2021 a vytiskla ji českobudějovická tiskárna INPRES.
V úvodu připomněl starosta Vít Pavlík, že Volary, které
spojuje s Českými Žleby Zlatá stezka, mají k nové knize
velmi blízký vztah. "Na obou stranách hranice vznikla v
minulosti i řada křivd. Naším úkolem je stále pracovat na
tom, abychom je už neopakovali. Po celých třicet let od
sametové revoluce jsme si také zvykli, že se všechno daří.
Ale loňská covidová krize nám ukázala, že nemusí být vůbec
samozřejmé překračovat hranice okresu či státu. Změn k
lepšímu bychom si měli vážit," zdůraznil starosta.
Sieglinde Kralik doporučila, aby si novou knihu přečetli
hlavně mladí lidé. Dodala rovněž, že chyby, které se staly
na obou stranách hranice, už se nesmí opakovat. Zájemcům z
Volar, ale i širokého okolí, knihu představil její autor,
jednadvacetiletý spisovatel Luděk Němec. Jak uvedl, bádání v
historii a příprava podkladů pro ni si vyžádaly pět let.
Jeho výzkum dosud nezkoumaných materiálů z muzeí a archivů v
Čechách, Bavorsku a Rakousku podpořil zejména mnichovský
spolek Adalbert Stifter Verein a vydání knihy pak také
Česko-německý fond budoucnosti.
Samostatnou kapitolou podle autora bylo shromáždění
obrazového materiálu, na který je kniha bohatá. Na 264
stranách přináší 260 fotografií, mezi nimi řadu dosud nikde
nepublikovaných snímků. Autor je získával zejména v Museu
Ateliér Seidl v Českém Krumlově, kde našel řadu portrétů
lidí, dále od vysídlených Němců, a vše doplnil z vlastní
sbírky. V nové knize navázal spisovatel na svoji prvotinu
Krásná Hora - Schönberg im Böhmerwald o zapomenuté šumavské
tkalcovské vsi, kterou vydal v roce 2015.
"Chtěl jsem tentokrát popsat jednak historii místa i
jednotlivých domů v Českých Žlebech, ale také osudy
některých konkrétních lidí, kteří tu žili," zdůraznil Luděk
Němec. Při prezentaci knihy připomněl například životní
příběh Čecha Emanuela Kabůrka.
Ten bojoval v první světové válce v řadách 11.
dělostřeleckého regimentu, pak se v Českých Žlebech oženil,
na dluh si pořídili se ženou hospodářství, a když ho
splatili, přišel rok 1938 a s ním zábor pohraničí
hitlerovským Německem. Rozhodl se, že na svém hospodářství
zůstane, i za cenu, že bude mezi Němci druhořadým občanem.
Pokusil se také získat říšské občanství, ale byl odmítnut.
Po válce byl za tento pokus perzekvován českými úřady a
nakonec šel s ostatními zbylými Němci i s rodinou do
odsunu...
Mladý spisovatel se v nové knize zabývá soužitím, spoluprací
i rivalitou Čechů a Němců v šumavském prostoru a v Českých
Žlebech od konce 19. století. Detailně se zabývá například
obdobím před druhou světovou válkou a poté léty 1945 až
1989, kterým se literatura o Šumavě podle jeho slov spíše
vyhýbá.
Čtenář tu najde například informace o nuceném vysídlení
původních obyvatel, osudech nevysídlených a vysídlených lidí
a rodin, částečném zániku osady v době železné opony i o
návštěvách vysídlenců ve svých bývalých domovech po sametové
revoluci. Autorovi slouží ke cti, že i k těmto dosud stále
citlivým informacím přistupuje v knize z důsledně
historického pohledu.
O tom, že se výpravná kniha vlastně nejen o Českých Žlebech
bude díky svému tématu a pečlivému zpracování těšit velkému
zájmu čtenářů, svědčila při jejím představení na volarské
radnici i dlouhá řada zájemců o její zakoupení a podpis
autora při závěrečné autogramiádě.
|
