|
Text a foto:
LUKÁŠ KARBULKA
Nejen o Sametové revoluci přišel při úterním
večeru do Kralovy vily vyprávět bývalý spoluzakladatel,
mluvčí a lídr Občanského fóra Jan Urban. Významný host,
který po studiu několik let žil v Prachaticích, úvodem
zavzpomínal s příchozími na dobu před Sametovou revolucí.
„Když se na mě Státní bezpečnost v roce 1988
nemohla dostat, tak vyslýchali mého otce, který byl po třech
infarktech, a věděli naprosto přesně, že táta neví absolutně
nic o tom, co já dělám. Tak ho začali dusit výslechy a on
při tom posledním zemřel,“ vzpomínal Jan Urban i na
nepříjemné zážitky, které předcházely listopadu 1989.
Tato událost pedagoga a novináře, který
odmítl podepsat v roce 1977 kolektivní prohlášení odsuzující
Chartu 77, velmi poznamenala, a to nejen tím, že přišel o
práci učitele a až do revoluce musel dělat samá fyzická
řemesla. „Já na to dost nerad vzpomínám, protože to
nechtějte zažít. A já jsem ten poslední rok a půl jel na
čistou nenávist a to opravdu není zdravý,“ přiznal.
Rodák z Hradce Králové zavzpomínal i na
Chartu 77, jíž byl členem. „To bylo nádherný společenství.
Být u těch diskusí s naprosto protikladnými zkušenostmi a
názory, ale který vždycky s úctou ke všem ostatním hledali
to společný. Já měl představu, že takhle vypadá politika a
mně nedošlo, že to bylo jenom kvůli tomu, že jsme měli
společného četníka, který nás honil. A tehdy bylo přirozené,
že si kryjeme záda,“ uvedl své kladné zážitky.
Bývalý redaktor Lidových novin také zmínil
negativní události po roce 1989. „Největší zklamání a
znechucení po Listopadu pro mě bylo, když lidé, se kterými
jsem absolvoval výslechy, začali toužit po moci a hlavně se
brzy ukázalo i v Občanském fóru, že nejsme schopni
sebeorganizace,“ řekl a dodal, že Ludvík Vaculík trefně
řekl, že uskupení Charty 77 bylo o charakteru, ne o
politickém přesvědčení.
V závěru své besedy se Jan Urban také krátce
vyjádřil k aktuální politické situaci. „Mám hroznou radost z
Pirátů, je tedy spousta věcí, ve kterých s nimi nesouhlasím,
ale je to konečně strana mladých lidí, kteří chtějí politiku
uchopit jinak než tradiční strany. Je totiž velmi důležité,
aby se na politickém dění podíleli i mladí,“ řekl.
Bývalý disident se rozloučil s posluchači
malým zamyšlením o svobodě. „Svoboda je nádherná věc,
protože si za všechno může každý sám a nefungují zde žádné
výmluvy. Zodpovědnost je božská, ale kdo jí dneska chce,“
uzavřel besedu s příjemnou atmosférou při tlumeném
osvětlení.
|
