|
Text: ZDENĚK PŘIBYL, foto: Milan Maxa a Radek Štumpauer
Netekla při nich krev, nýbrž proud skvělých
fotografií. Fotojatka jsou totiž autorským pořadem Jana
Flašky. Jde o malý potulný festival, který od roku 2007, kdy
v Českých Budějovicích vznikl, promítá skvělé fotky na
plátna v kinech, klubech a kavárnách. Jsou to večery
projekcí z toho nejlepšího, co nabízí světová i domácí
tvůrčí a dokumentární fotografie.
Promítá se na filmové plátno, plynulou
slideshow doplňuje hudba a občas i slovní komentář. Formou i
obsahem balancují Fotojatka "...někde mezi přednáškou, stand-up
komedií, improvizovaným trapnem a řešením nenadálých
technických problémů," jak charakterizuje festival jeho
protagonista, spoluorganizátor festivalu, českobudějovický
fotograf, učitel informatiky, fejetonista a - dle svých slov
- extrovertní introvert Jan Flaška.
Fotografů, jejich přátel a hostů přišla na
netradiční derniéru výstavy do Dolní brány dobrá půl stovka.
"Vůbec poprvé jsme se na výroční výstavě našeho fotoklubu
rozhodli pro dernisáž. Po dlouhé době jsme také upustili od
komponovaného večera s naším typickým a mezi našimi fanoušky
i obíbeným humorem. Prostor jsme plně dali Honzovi Flaškovi
s jeho klasickými Fotojatky," řekl nám Radek Štumpauer z
pořádajícího fotoklubu F2,8 Prachatice, sám vynikající
fotograf dokumentarista.
Půldruhé hodiny měli účastníci netradičního
večera příležitost prohlížet si dokumentární i tvůrčí
fotografie od autorů schopných netradičního pohledu na svět
v celku i detailu. A protože měla Fotojatka také svou "koronapauzu",
dobrých fotografií se nashromáždilo opravdu dost. Jan Flaška
se musel činit, aby pokud možno žádný vydařený snímek
nezůstal na ocet.
Sluší se připomenout, že Fotojatka, kde se
nikdy nepromítaly fotografie obsahující násilí, představila
v minulosti řadu významných českých fotografů - například
Antonína Kratochvíla, Jindřicha Štreita, Jiřího Stacha,
Jiřího Hanke či Jana Zatorského. Předvedla se i řada
světových es dokumentární a tvůrčí fotografie, jako Anders
Petersen a Erwin Olaf nebo Michael Ackerman a Sergej
Maximišin. Představila se postupně řada nových či méně
známých autorů a mezi nimi i vítězové prestižních světových
soutěží, jako je třeba International Photo Award, či World
Press Photo.
Všichni autoři poskytují festivalu své fotografie bez nároku
na honorář, organizátoři pracují zadarmo. I veškerá
propagace je koncipována jako beznákladová. Derniéra výroční
výstavy Fotoklubu F2,8 Prachatice se stejně jako celá, o rok
kvůli koronaviru odložená výstava, vydařila. A navíc nabídla
zájemcům o dobrou fotografii novou příležitost, jaká se v
Prachaticích nenaskýtá tak docela každý den - totiž setkání
se skvělou fotografií.
|
