|
#
Úterý 21/3 2023 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl
Spolek Živá vila spojil
letošní zahájení kulturní sezóny v prachatické Kralově vile
v Nádražní ulici s podporou českobudějovické kandidatury na
Evropské hlavní město kultury a zapojil se tak do krajského
projektu KUL.TURISTA, který tuto kandidaturu podporuje. A to
tak, že připravil v pátek 17. března ve vile večer s
podtitulem Všichni dobří rodáci.
Cílem programu plného
světla, kreseb, ilustrací a hudby bylo představit tři z
umělců pocházejících ze šumavských luhů a hájů. Prostor tu
dostal nejprve student ateliéru grafiky a ilustrace na
UMPRUM Štěpán Blaschko, pak nejtalentovanější a
nejoriginálnější kytarista našeho regionu Ivan Boreš a
nakonec mladý prachatický básník Libor Staněk s básněmi
plnými světla.
Než ale umělci začali, bylo
možné si projít vilu postavenou ve funkcionalistickém stylu
ve 30. letech při večerním osvětlení. To ještě zdůraznilo,
že žádný podobný objekt Prachatice nemají a proto stojí za
to uvažovat o jeho záchraně. Nejen kvůli tomu, že se vila
stala centrem umění, ale i kvůli jejímu osudu, ve kterém se
odráží komplikované dějiny 20. století v Prachaticích.
Štěpán Blaschko připravil
svou výstavu v malém pokojíčku v prvním patře vily, který je
tak trochu štafetový. Umělci, kteří tu vystavují, pak
vybírají ty, kteří přijdou po nich. „Ta výstava se jmenuje
Zbytky kořenů, což odkazuje jednak k přírodě, kořenům a
všemu, co mě na šumavské přírodě fascinuje a také k mým
česko-německým kořenům. I v ilustracích se snažím odkazovat
ke kultuře, která na Šumavě byla a jejím zbytkům,“ řekl
Štěpán Blaschko na vernisáži.
Do expozice vyvolávající
dojem potkávání se s démony světla a tmy Šumavy zahrnul
mladý výtvarník třeba i svou autorskou knihu vzniklou jako
školní projekt pod Bobíkem, včetně hudby, kterou si při její
tvorbě v izolaci od lidí pouštěl. Nebo ukázky komixu o
Johanu Steinbrenerovi – významném vimperském podnikateli.
Ivan Boreš pak nabídl
hostům večera mimořádný hudební zážitek. Vzal je do světa
svých procházek, na kterých nahrává zvuky přírody, ke kterým
přidal kytarové skladby. Stvořil tak jemný a přitom bohatý
hudební vjem srovnatelný se Smetanovou Vltavou. Samozřejmě v
moderním hávu, ale Ivan Boreš je evidentně zajímavý a zručný
hudební básník, který dokáže s kytarou v ruce vyčarovat v
člověku dojem třeba kapky rosy na trávě či borůvčí.
A nakonec Libor Staněk četl
ze své sbírky Světelných básní, která vyjde letos. A to za
doprovodu jemných kytarových tónů Ivana Boreše a v kánonu s
účastníky večera, kterým své básně rozdával k recitaci.
Vtáhl tak každého do jednoho dne předloňského léta, kdy své
básně o světle zapisoval od východu do západu slunce.
 |
 |
|
