|
#
Sobota 15/4 2023 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl
Prachatické muzeum splatilo
velký dluh moderní historii našeho okresu. Otevřelo totiž
novou stálou expozici, která se věnuje primárně
česko-německým vztahům v minulém století v našem regionu,
odsunům a vesnicím, které po nich zanikly. To vše v širším
kontextu dějin Prachaticka ve 20. století.
Nová expozice vznikla ve
velké místnosti v nejvyšším patře Prachatického muzea na
Velkém náměstí a otevřena byla slavnostně ve čtvrtek 13.
dubna. Jejími hlavními autory jsou archeolog Jindřich Vágner
a historik Pavel Fencl a vznikla ve spolupráci velkého
muzejního týmu, grafika a také díky portálu Kohoutí kříž
Jihočeské vědecké knihovny.
I když to nezaznělo, velkým
impulsem pro vznik expozice byl zájem o toto téma archeologa
Jindřicha Vágnera. „Tématu zaniklých vesnic, odsunům a
česko-německým vztahům se věnuji už od dob studia. I
diplomovou práci jsem o tom psal,“ řekl archeolog
specializující se v Prachatickém muzeu na moderní dobu a
zejména 20. století.
V letech 2018 a 2019 o
vesnicích a odsunech připravil Jindřich Vágner několik
přednášek, o které byl takový zájem, že se v muzeu ujala
idea vzniku nové expozice. Práce na ní začaly už v roce
2021, ale otevřena byla až letos, protože její vznik
komplikovaly covidové restrikce.
Expozice dostala název
Proměny prachatického okresu ve 20. století a mapuje období
od roku 1918 do stříhání drátů Železné opony v roce 1990.
Její hlavní část se týká obou odsunů – nejprve před válkou
Čechů a po válce Němců a zaniklých vesnic. Jindřich Vágner
tyto události označil za nejrevolučnější změnu v našem
okrese v podstatě od dob neolitické zemědělské revoluce.
„Vesnice, které existovaly třeba šest set let a které
zakládali zlatokorunští mniši, upadly šedesát sedmdesát let
po jejich zániku prakticky v zapomnění,“ řekl Jindřich
Vágner na otevření výstavy.
Že je téma nové expozice
velmi populární, neukázaly přitom jen přednášky před pěti
lety, ale také velká účast na vernisáži. Muzeum tak může
právem čekat, že expozice bude jeho novým a velkým lákadlem.
A to navzdory tomu, že jde o téma velmi rozsáhlé a
komplikované.
„Téma česko-německých
vztahů pouze na území dnešního území okresu Prachatice by si
vyžádalo dvě celé budovy, jaké má Prachatické muzeum. My
jsme byli odkázáni na jednu místnost, takže je to velmi
zhuštěné,“ řekl Pavel Fencl a poděkoval Jihočeské vědecké
knihovně, jejíž práci autoři hojně využili.
Návštěvník nové expozice v
ní najde především řadu informačních panelů s fotografiemi,
ale také řadu velmi zajímavých exponátů a prvků. Expozice
reflektuje okolnosti vzniku 1. republiky, také třeba vývoj
školství, národnostní složení okresu a samozřejmě vyostření
vztahů ve 30. letech.
Nechybí tu také exponáty z
běžného života – třeba věci na výrobu šindelů či výrobky
lenorských sklářů a také hodně tištěného materiálu, k němuž
patří třeba i školní atlas z roku 1943. Autoři pak
nezapomněli ani na ostrahu hranice po roce 1948.
Nemalou část expozice tvoří
šumavská chaloupka. V ní najdou návštěvníci dobovou světnici
s obrazovkou promítající snímky z odsunů a také interaktivní
mapu ukazující zaniklé vesnice našeho okresu či interaktivní
obrazovku s řadou otázek a informací.
Mementem jsou v expozici
opuštěná boží muka se zapomenutým kufrem. Emotivní scéna má
připomenout všechny odchody, které Šumavu ve 20. století
změnily vlastně k nepoznání, a které tu rezonují v tom, že
Prachaticku jako by stále něco chybělo a zůstalo po tom jen
ticho a příroda. Ostatně bez česko-německého nepřátelství by
dnes prachatický okres měl zhruba dvakrát tolik obyvatel,
než kolik má…
 |
