Návrat skla na Šumavu už je vidět i ve Vimperku ZPRÁVA a OBRAZEM - Na vimperském zámku začala výstava dvou Eliášů. Jeden z nich ve Vimperku v šedesátých letech vytvořil zmizelé vitráže pro kostel svatého Bartoloměje.

# Úterý 4/6 2024 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl

V sále vedle pokladny zámeckého muzea vystavují od uplynulého víkendu Bohumil Eliáš a Bohumil Eliáš hlavně svá díla ze skla, ale také obrazy nebo sochy z bronzu. Expozice je představením ojedinělé dvojice otce a syna, kteří reprezentují v oblasti českého uměleckého skla různé epochy a naturely. Jejich výstava vznikla v rámci podobně unikátního projektu Sklo & Glass, který tak dorazil už i do Vimperka.

Projekt vymyslela a loni začala realizovat prachatická výtvarnice Šárka Ladýřová. Jde jí o návrat skla v jeho umělecké podobě do tradičního sklářského regionu, jakým bývala Šumava. Výtvarnici, která vystudovala evropská studia a antropologii a pracovala i v Prachatickém muzeu nebo v malé galerii v Londýně, se podařilo pro svou myšlenku sehnat mecenáše a donátory a zapojila do ní pak i muzea v Sušici, Kašperských Horách a Vimperku a galerii v Dolní bráně v Prachaticích.

K tomu v Prachaticích vytvořila prostor v Křišťanově ulici, který slouží jako zázemí projektu i k výstavám - nově včetně sklepení. Šárka Ladýřová v něm pořádá i tematické večery, které představují významné sklářské výtvarníky nebo díla. Navíc o zapojení do projektu projevilo zájem muzeum skla v bavorském Frauenau a každý, kdo by ho chtěl podpořit, o něm najde více na https://sklo-glass.com/.

Výstava na vimperském zámku je už čtvrtou výstavou v tomto projektu. A je především zajímavým dialogem a symbolickým návratem. Bohumil Eliáš otec, který zemřel v roce 2005, začínal ve sklářském učilišti v Novém Boru, aby nakonec v šedesátých letech dokončil své studium na umělecko-průmyslové škole v Praze.

Podle Šárky Ladýřové v něm vládla živelná touha tvořit i odvaha experimentovat. „Jeho díla, realizace v architektuře i komorní plastiky, jsou zastoupena ve sbírkách i exteriérech po celém světě. V sedmdesátých letech se vedle prestižních zahraničních projektů napříč světadíly věnoval též drobné sakrální architektuře,“ řekla Šárka Ladýřová.

Bohumil Eliáš otec přitom mimo jiné navrhnul i skleněnou fontánu pro Světovou výstavu Expo v roce 1967 v kanadském Montrealu a spojen je také s Vimperkem. „Tato výstava mi udělala radost i proto, že jsem mohla symbolicky vrátit práci Bohumila Eliáše zpět do Vimperka. Protože tady koncem šedesátých let začínal se zajímavým projektem vitráží kostelů a tady poprvé použil technologii, se kterou pak pracoval i ve volné tvorbě. Šlo o realizaci oken kostela svatého Bartoloměje. Tam poprvé použil technologii horizontálního lepení skla,“ řekla Šárka Ladýřová s tím, že se tyto vitráže nedochovaly, ale vytvořil je pak i pro kostel v Dobrši na Vacovsku, kde je možné je stále vidět.

Navíc si Bohumil Eliáš našel ve Vimperku i manželku a maminku Bohumila Eliáše mladšího. Ten toho na svém kontě zatím nemá tolik, jako jeho otec, přesto: „Se sklem pracuje z pozice sochaře, zdobnost a barevnost u něj ustupuje čistotě linií a sochařské zkratce. Od absolutoria v ateliéru profesora Hendrycha na pražské AVU v roce 2007 se etabloval jako sochař a malíř, jehož skleněné artefakty našly své oprávněné zastoupení ve sbírkách po celém světě. Eliáš mladší dokázal vyrůst s invenčním odkazem svého otce v samostatnou suverénní autorskou osobnost,“ představila ho Šárka Ladýřová.

Zajímavou výstavu je možné na vimperském zámku vidět až do konce října letošního roku.

Zleva nový kastelán vimperského zámku Zdeněk Svoboda, Bohumil Eliáš syn, realizátorka projektu Sklo - Glass Šárka Ladýřová a maminka Bohumila Eliáše mladšího.