|
# Neděle
21/7 2024 - TEXT: Tomáš František Přibyl
Zdroj
návrhu – web České komory architektů
Fotografie
poskytlo Město Vimperk
Revitalizace objektů, ve kterých v 19. století založil
Johann Steinbrener tiskařské impérium, má být
nejambicióznějším porevolučním projektem ve vimperské
historii. Na radnici se na něm pracuje od roku 2018. Po
šesti letech došlo k výkupu potřebných objektů,
vydiskutování toho, co s nimi dál, a nyní už jsou známy
závěry architektonické soutěže, podle kterých bude
připravován projekt.
Postupně
tak ve Vimperku vzniká osa, která má přinést oživení
starého centra a přilákat do města turisty. Její hlavní
body mají tvořit zámek, který Národní památkový ústav
rekonstruuje, radnicí rekonstruované Pivovarské terasy a
následně také Steinbrenerova tiskárna, která se má
změnit na společensko-kulturní centrum s multifunkčními
sály a expozicemi.
„Ve městě
schází galerie, místní muzeum a místo spojené s životem
Johanna Steinbrenera. Na odkaz slavného rodáka ani na s
ním spojené tradice knihtisku město nenavazuje, i když
má potenciál přilákat do města návštěvníky a přispět ke
značce Vimperk na Šumavě,“ píše se ve strategickém plánu
města, který schválilo zastupitelstvo.
Vítězný návrh Ateliéru 111.
Odhad ceny
revitalizace je nyní 142 milionů korun bez DHP. S daní
by tak měl přesáhnout 170 000 000 a projektová příprava
má stát zhruba čtrnáct milionů korun. Ateliér, který
vzešel z architektonické soutěže, by měl projekt
připravit do tří let. Vzhledem k výši nákladů nebude v
silách města projekt platit ze svého a bude tak muset
shánět dotace. Je také pravděpodobné, že investice bude
muset být realizován na etapy.
Dalšími
variantami toho, co by město s objekty mohlo udělat, byl
podle městského architekta Reného Dleska prodej nebo
demolice. Ani o jedné se však na radnici vážně
neuvažovalo. Podle starostky Jaroslavy Martanové má
zájem o zapojení do projektu i nejvýznamnější vimperská
firma současnosti Rohde & Schwarz. A podařilo se také
navázat kontakt s potomky bývalých vlastníků a je tak
možné získat materiály o tom, jak to v tiskárnách
vypadalo a chodilo.
Podpora
projektu v zastupitelstvu však není stoprocentní. V
prosinci pro vyhlášení architektonické soutěže hlasovalo
jen deset koaličních zastupitelů. Milan Pešek hlasoval
proti a šest zastupitelů se zdrželo. Převažovaly mezi
nimi – například podle slov Zdeňka Kutila, Věry Vávrové
nebo Pavla Dvořáka - obavy z toho, aby projekt nezatížil
příliš rozpočet a bylo pak i na další investice a opravy
nebo o to, zda je tato investice opravdu schopná přinést
oživení centra.
Část
objektů v ulici pod vimperskou radnicí pochází z 16.
století. V 19. století v nich Johann Steinbrener začal
budovat nejprve malou tiskárnu, ze které se pak stala
firma s celosvětovou působností a jedna z největších
tiskařských firem meziválečného světa. Po roce 1945 byli
jeho potomci z Vimperka odsunuti a tiskárny znárodnil
stát.
Porevoluční
historie objektů je také poměrně pohnutá. Nakonec
skončily v rukách ruských podnikatelů a podepsaly se na
nich i aktivity sociálně slabších obyvatel. „Postupným
chátráním a vyřezáváním krovů a dřevěných konstrukcí
hrozilo jejich zřícení a domy ohrožovaly sousední
objekty v soukromém vlastnictví včetně nemovitosti
města. Zatékáním do střechy na domě číslo popisné čtyři
docházelo i k zatékání vody do městského památkově
chráněného objektu číslo popisné pět. Veškeré snahy o
opravu ze strany města byly marné z důvodu vysoké
zadluženosti obou ruských společností,“ uvedli úředníci
radnice v důvodové zprávě pro zastupitele. Město objekty
získalo do svého vlastnictví v roce 2022 za zhruba dva a
půl milionu korun.
Z
historického hlediska jde přitom pro Vimperk o mimořádně
cenné domy. Význam Johanna Steinbrenera pro město bývá
přirovnáván k významů rodiny Baťů pro Zlín. „Tiskař
Johann Steinbrener a jeho potomci učinili z Vimperka
světové centrum knižního průmyslu, ale město v
současnosti tento historický odkaz a jeho potenciál
využívá minimálně. Revitalizací bývalé tiskárny to
chceme změnit a zároveň vybudovat nový společenský a
kulturní prostor,“ řekla starostka Jaroslava Martanová.
Vítězný
návrh z architektonické soutěže Ateliéru 111 počítá s
tím, že v domech vznikne galerie, multifunkční
společenský sál i pro komunitní aktivity, kavárna a dvůr
se promění v malý parčík. V návrhu nechybí také zázemí,
sklady a kanceláře, ale rovněž by sem mělo být přesunuto
městské infocentrum. V návrhu je také spisovatelský
apartmán nebo dětský ateliér.
Návrhy,
které do soutěže dorazily, jsou nyní k vidění na dvoře
vimperské radnice. „Prohlídky s doprovodem – dvůr
radnice není běžně přístupný – bude zajišťovat
Informační centrum Vimperk vždy v úterý a ve čtvrtek od
10 do 15 hodin až do konce září,“ vysvětlil nový mluvčí
radnice Milan Brabec. „Prohlídky jsou zdarma, stačí se
zastavit u nás v informačním centru na náměstí a naše
pracovnice se zájemců ujmou a zodpoví jim případné
dotazy,“ dodala vedoucí centra Simona Čejková.
Návrhy jsou
na dvoře prezentovány netradiční formou díky dřevěné
konstrukci dlouhé přes deset metrů a vysoké zhruba čtyři
metry. „Výstavní konstrukci, která slouží i jako
vyhlídková plošina a její okraj jako lavička k posezení,
postavili studenti Fakulty architektury ČVUT s vedoucími
ateliéru Josefem Čančíkem a Sebastianem Sticzayem. Po
skončení výstavy bude stavba odstraněna,“ řekl Milan
Brabec.
Porota
architektonické soutěže k vítěznému návrhu mimo jiné
uvedla: „Návrh naplnil nejlépe očekávání zadavatele.
Přistupuje s maximálním respektem ke stávajícímu areálu
Steinbrenerovy tiskárny. Zachovává genius loci, zceluje
zástavbu při jižní straně a přináší novou vrstvu –
soudobý objekt – jasně materiálově odlišný, ale s
odpovídajícím měřítkem k okolní zástavbě. Tímto objektem
graduje celá kompozice areálu. Celý areál – budovy i
dvůr - nabízí dostatečnou flexibilitu, možností je i
pořádání více akcí souběžně v jednotlivých částech
areálu.“
Tým studentů architektury na plošině, kterou stvořil pro
prezenraci návrhů došlých do architektonické soutěže.
|
