|
# Pátek
20/9 2024 - TEXT: Tomáš František Přibyl
S nápadem
pořídit do středu kruhového objezdu u prachatického
autobusového nádraží sochu soumara s koněm – coby
symbolu města – přišla na začátku letošního roku do rady
města lidovecká radní Růžena Štemberková. Od rady
získala souhlas a pověření projekt realizovat.
Při
vyhlašování soutěže o výtvarný návrh sochy pak koalice
na tuto soutěž uvolnila sto tisíc korun a v důvodové
zprávě se psalo tom, že projekt počítá s odhadovanými
náklady ve výši zhruba 1,05 milionu korun včetně DPH.
Peníze na to zastupitelé však ještě neuvolnili.
O
prázdninách komise složená ze tří radních a doplněná o
městského architekta a investičního technika vybrala z
pěti došlých návrhů ten vítězný. Předložil ho
dvaačtyřicetiletý českobudějovický sochař Michal Trpák,
který vystudoval kamenosochařství na střední škole v
Českém Krumlově a pak studoval na Vysoké škole
umělecko-průmyslové. Je autorem řady veřejně umístěných
soch.
Michal
Trpák navrhl do středu kruhového objezdu dílo z
ocelového kruhu o průměru šesti metrů se siluetami
soumarů. Do něj pak navrhl kopuli ze směsi skleněné drti
a optických vláken. „Navrhovaná socha pro kruhový objezd
v Prachaticích čerpá inspiraci z nekonečné karavany
soumarů, kteří po Zlaté stezce putovali s cenným
nákladem. Návrh představuje sérii siluet, které jsou do
plechu laserované jako velké i malé postavy,“ uvedl
Michal Trpák v textové části svého návrhu.
„Vrchní
hrana plechu je vypálena do křivky horizontu panoramatu
Žlebského Vrchu a Kapraďi, mezi kterými vedla Zlatá
stezka do Prachatic. Siluety poutníků představují různé
typy lidí, kteří po stezce putovali – od obchodníků po
kolonisty - každý nesoucí svůj vlastní náklad a příběh.
Osvětlení a vizuální efekty podsvícení skleněné drtě
nejenže přidávají soše na vizuální přitažlivosti, ale
také vytváří dojem, že karavana je neustále v pohybu,
podobně jako tok zboží a lidí, který po Zlaté stezce
neustále proudil,“ napsal rovněž autor.
Rada města
vítězný návrh schválila na svém zářijovém zasedání všemi
sedmi hlasy. Důvodová zpráva však ještě počítá s jeho
dopracováním. „Návrh vhodně uchopil téma a dobře pracuje
i s kontextem místa. Nabízený příběh je dobře čitelný. V
některých aspektech však působí až příliš popisně a
komplikovaně – např. replikace siluet v siluetách a
doplňkové nápisy Zlatá stezka a Prachatice na plechovém
reliéfu. Pochybnosti jsou i o způsobu údržby rozměrné
kopule ze skleněné drtě a optických vláken. I přes tyto
dílčí výhrady porota považuje tento návrh za
nejvhodnější. Návrh však bude potřeba dopracovat
komplexně včetně materiálového a konstrukčního hlediska
tak, aby mělo sousoší dlouhodobou trvanlivost při
minimální údržbě,“ uvádělo se ve zprávě pro radní.
Opozici na
návrhu zatím nejvíce vadí výše nákladů a také prakticky
nulová diskuse. Starosta Jan Bauer sice slíbil veřejné
představení návrhů, ale o diskusi už zřejmě nepůjde.
Redakce prachatickoNEWS.CZ žádala letos předkladatelku
záměru Růženu Štemberkovou o odpovědi na několik otázek,
ale ta na ně nereagovala.
Naopak opoziční zastupitelé Vladimír Lang a Martin Malý
na naši žádost o vyjádření reagovali:
„Nebylo by
lepší, se nejdříve občanů zeptat, co tam vůbec chtějí? A
ne jim hned něco vnucovat? Něco, co se jim nebude líbit
a budou se na to muset každý den dívat? Jde nám o to, že
by si lidé měli říci, jaký tam má stát symbol Prachatic.
Je sice slíbeno veřejné projednání, ale to už asi bude
pozdě…
Jsou místa,
která by si určitě nějakou výzdobu zasloužila. Kruhové
objezdy v některých městech zvláštní výzdobu skutečně
mají. Například Třeboň má svého kapra, nebo Strakonice
dudy. Ale proč to musí být zrovna symbol soumara?
Jestliže
chce vedení města téma o soumarech a Zlaté stezce,
nemusí se přece držet pouze zobrazení karavany poutníků.
Umíme si také představit práci řezbáře, který vyřeže
třeba slánku ze solí, nebo například povalenou vysypanou
slánku, nebo obyčejný krystal soli a podobně.
Proto
bychom pochopili, kdyby byla v návrhu zmínka o soli
znázorňující právě to, čím jsou Prachatice nejznámější.
Ve městě však máme spoustu dalších krásných symbolů.
Například renesanční stavby nebo vyobrazení renesančního
sgrafita, či postavu našeho největšího rodáka Jana
Nepomuka Neumanna. Nebo rozhlednu na Libíně…
Témat je
široká škála, tak proč se držet jen jednoho jediného?
Zabýval se tím někdo? Myslíme, že symbolů by se tu našla
celá řada a daly by se vyrobit za zlomek této sumy.
Siluety na plechovém reliéfu za více než 1 mil. Kč jsou
podle nás už trošku silná káva. To už snad raději
nedělat nic!
Navíc si
myslíme, že v Prachaticích máme dost jiných
důležitějších věcí k řešení, než vyhazovat takové peníze
za těžko uchopitelný návrh na kruhovém objezdu. -
Martin Malý a Vladimír Lang“
|
