# Pondělí
21/10 2024 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl
Prachatický
Cink je na hudební scéně našeho regionu svého druhu
unikát. Existuje třes třicet let s jedním sbormistrem,
který ho vymyslel a založil. Drží si stále stejné
zaměření repertoáru, kostýmy nebo aranže. Také má stále
stejně vysokou úroveň a stejné je pro něj i to, že stále
funguje na prachatické střední pedagogické škole.
Nezměnila se ani jeho obliba a radost, kterou rozdává.
Ta naopak rostla a roste. Přitom jím prošlo od jeho
založení už sto čtyřicet osm lidí.
Co se však
od jeho počátku nezměnilo, je Jiří Vopálka, který Cink
vede a způsob, jakým ho vede. I proto mohl ředitel
prachatické střední pedagogické školy Antonín Krejsa
říct na narozeninovém koncertu Cinku v prachatickém
Národním domě v sobotu 19. října následující slova:
„Jsem velmi rád, že se vás tu sešlo tolik, a že jste
přišli ocenit třicet let práce Jiřího Vopálky.“
Diváci
koncertu přitom Národní dům zaplnili tak, že ani na
balkóně nezbylo místo, odkud by bylo možné se dívat.
Publikum oceňovalo písně v podání souboru emocemi plnými
radosti i uznání přes dvě hodiny, které koncert trval.
A silné
emoce prožívaly i členky souboru s podporou hudební
sekce, ve které hráli i pedagogové školy. Zazpívat
přišly členky první generace, které soubor s Jiřím
Vopálkou zakládaly, a poté členky té současné. Nakonec
se k nim pak připojily i členky z ostatních generací.
Tím, že je Cink tvořen studentkami školy, se jeho
složení po několika letech vždy mění.
Došlo i na
vzpomínání na to, jaké působení v souboru bylo. „Za
první generaci mluvila paní Gabriela Turková a za
aktuální desátou generaci slečna Tereza Předotová. Za ty
v desáté generaci, které v souboru zůstaly jako posila,
promluvila Lucie Kučerová a Radka Koritarová. Slovo si
vzal také basista Ivan Studený a na něho navázala Věra
Čarková,“ uvedla organizátorka koncertu Marcela Tomková.
Společným jmenovatelem toho, na co vzpomínali s radostí
i humorem, byla preciznost Jiřího Vopálky a jeho trvání
na vysoké úrovni všech výkonů.
To, jak se
Cink vepsal do srdcí členek souboru, přitom ukázala
nejen první generace, která se stále schází a zpívá, ale
že dorazily i bývalé členky, které jsou třeba na
mateřské dovolené nebo žijí daleko od Prachatic. A
přijel dokonce i sochař Petr Schel, který na střední
pedagogické škole studoval v době, kdy na ní Jiří
Vopálka začínal učit, a který je autorem písně, kterou
Cink zpívá třicet let – Křižácké pýchy.
Cink tak
evidentně není jen prachatické hudební stříbro, ale také
svého druhu nemalá hudební rodina, která existuje přes
třicet let. Když se něco takového povede vytvořit
nějakému učiteli, stojí to vždy za velkou pozornost, a
té se Jiří Vopálka na výročním koncertu dočkal
vrchovatě.
O
vynikající zvuk se u toho postaral zvukař Jakub Weiss.
|
|
|