|
# Středa
13/11 2024 - TEXT: Tomáš František Přibyl
FOTO
poskytlo Město Vimperk, Milan Brabec
Zhruba
dvacet let stará lipová alej u Vimperka nad údolím
Volyňky dostala jméno po statečném nositeli řádu TGM,
který tady začínal svou kněžskou službu. Nachází se za
Brantlovým dvorem, asi kilometr a čtvrt od vimperského
náměstí Svobody, na svahu vrchu Vodník na hranici CHKO
Šumava. Dlouhá je zhruba dvě stě metrů a od počátku
listopadu se jmenuje Alej Monsignora Karla Fořta.
Jak vznik
aleje, tak její pojmenování, je iniciativou bývalého
vimperského starosty Bohumila Petráška. Ten alej sázel
před dvaceti lety se svými přáteli a z jeho popudu byla
nyní pojmenována. Se statečným knězem se totiž znal.
„Měl jsem tu čest ho osobně poznat. V době, kdyby byla
snaha po něm pojmenovat ulici, to zákon neumožňoval,
protože ještě žil. A když už to zákon umožňoval, nebyla
vůle. Tak jsem si řekl – aspoň tu alej…“ řekl Bohumil
Petrášek.
Osud Karla
Fořta byl plný zvratů a několikrát se protnul i s
životem Vimperka. Po druhé světové válce tu začínal svou
kněžskou službu a zhruba dva roky odtud na lyžích nebo
motorce vyrážel i do zapadlých šumavských farností. Také
se podílel na organizování přechodů hranice a kvůli tomu
ho chtěla zatknout v roce 1950 komunistická státní
bezpečnost. On před tím však stačil odejít do dlouhé
emigrace.
Za
protektorátu ho zatklo a vyslýchalo gestapo kvůli
letákům v klubovně jeho skautského oddílu. Bylo mu tehdy
jen devatenáct let a u výslechu obstál, i když přišel o
zub. Několik let pak byl totálně nasazen v železárnách v
Linci. Ty zhruba půl roku před koncem války navštívil z
propagandistických důvodu Adolf Hitler. Karel Fořt se
tehdy ocitl v jeho bezprostřední blízkosti. I na to
vzpomíná na stránkách projektu Paměti národa -
zde.
Přežil také
spojenecké bombardování nacistických železáren a po
útěku před komunisty sloužil jako misionář v Alžíru. A
to i v době tamní občanské války. Později pracoval ve
vysílání Svobodné Evropy a po Listopadu 89 se vrátil do
Čech. Jako kněz sloužil opět v českobudějovické diecézi
a vracel se i do Vimperka. V roce 2007 světil nový
vimperský městský prapor. Zemřel před deseti lety ve
věku dvaadevadesáti let.
Pojmenování
aleje doprovázel na začátku listopadu i malý obřad.
„Alej požehnal vimperský farář Jaromír Stehlík. Kromě
místních se malé slavnosti účastnil i příbuzný František
Fořt a bývalý starosta Horažďovic Karel Zrůbek, kteří se
také podělili o své vzpomínky. Právě Horažďovice, kde
Karel Fořt prožil dětství, ulici nesoucí jeho jméno mají
– bydlel přímo v ní, když tam jeho otec působil jako
četník,“ uvedl k tomu mluvčí vimperské radnice Milan
Brabec.
|
