Prachatice mají novou památku - Kralovu vilu v Nádražní ulici

 PRACHATICE - 2. září 2016 - 8:26 - Ministerstvo kultury prohlásilo Kralovu vilu v prachatické Nádražní ulici nemovitou kulturní památkou. Informoval o tom na svém facebooku spolek ŽIVÁ vila, který organizuje kulturní oživení vily.

 Text: Tomáš Přibyl

   Vila patří k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavbám na jihu Čech. Její vyhlášení památkou podpořila řada odborníků na architekturu a objevila se i v knize Slavné vily Jihočeského kraje. V Prachaticích jde o první nemovitou památku moderního typu. "Návrh na prohlášení byl podán spolkem Pelyněk v listopadu 2014 a samotné řízení o prohlášení začalo 17. června 2015. Díky iniciativě Pavly Zelenkové, jež vilu získala od října 2014 na dva roky do pronájmu, vznikla skupina studentů, kteří posléze založili spolek Živá vila. Ten o dům začal pečovat – jeho členové dům vymalovali, odstranili plísně, znovu zavedli elektřinu a zprovoznili sociální zařízení. V době, kdy Pavla Zelenková vilu přebírala, byla totiž v dezolátním stavu," uvedla předsedkyně Živé vily Barbora Staňková.

   Lidé sdružení ve spolku ŽIVÁ vila v ní vytvořili občanské kulturní centrum, které se dočkalo velkého zájmu veřejnosti a velké návštěvnosti akcí. Radní jim ale nájem ukončili a na konci září ji budou muset opustit. Další osud nové prachatické památky budou mít v rukou zastupitelé a radní.

   Barbora Staňková – studentka dějin umění, předsedkyně Živá vila

   Vilu si nechal v roce 1932 postavit velkoobchodník Johann Nepomuk Kral (1895 – 1964). Firma J. N. Kral vznikla v roce 1878 a ve své době patřila mezi nejstarší prachatické podniky. Ve stejné době vzniklo také sídlo firmy, cihlový objekt v těsné blízkosti vlakového nádraží (dnešní firma Růžička). Kvůli německé národnosti musel ale Kral bezprostředně po konci druhé světové války vilu opustit. Stalo se tak 21. května 1945. Pár měsíců nato byl nucen se svou rodinou odejít do Německa. Svůj život dožil v Pasově, kde provozoval obchod s ironickým názvem „Schicksal“ („Úděl“).

   Dům, postavený ve funkcionalistickém stylu, navrhl představitel vídeňské moderny Fritz Reichl. Reichl se klonil k tzv. Vídeňské škole, která se zaměřovala na pohodlné a útulné bydlení. Průkopníkem této linie byl Adolf Loos, jímž se Reichl ve své tvorbě silně inspiroval.

   Vila utrpěla v průběhu 2. poloviny 20. století mnoho škod. Ať už se jedná o nevhodné zacházení v období, kdy byly v objektu umístěny jesle, následně mateřská školka a družina nebo o dobu současnou, kdy v roce 2008 došlo k vyklizení stavby a následně k naprosté úmyslné devastaci objektu. I přes tento nepříznivý osud byla ale vila zachována v téměř autentickém stavu, beze změn vnější podoby i vnitřní dispozice.

   Téměř zázrakem byly zachráněny všechny důležité původní prvky. Jde především o dveřní výplně, dřevěnou dubovou parketovou podlahu, na chodbě je navíc dochována zcela neporušená mozaiková podlaha, tzv. lité teraco. Velkou újmu neutrpěly (vyjma nevhodného světle modrého nátěru) ani vestavěné skříně v šatně či chodbě, dochován je také vestavěný servírovací pult v jídelně (včetně původního výdejního okénka). Zachovala se také řada oken, například u velkého arkýře v hlavní obytné místnosti nebo na terase v patře.

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2005 až 2016, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***