OBRAZEM: Ve Volarech krásně zněly u sv. Kateřiny lesní rohy

 VOLARY - 7. prosince 2017 - 6:52 - Ve volarském kostele svaté Kateřiny Alexandrijské zněly o druhé adventní neděli 4. prosince lesní rohy. Kvarteto GABRETA HORN s vokální skupinou vystoupilo s loveckou tématikou a přidalo i něco z moderní hudby. A bylo to krásné a zajímavé.

 Text a foto: Ladislav Beran

   Lesní roh je primitivní nástroj, ale naučit se na něj hrát je těžké - řekl na úvod Pavel Vlk, který koncertem provázel. Lesní roh - nástroj, který nemá klapky, je to zatočené a vše je na ústech a na ruce. A že to tři muži a dáma umí, se přesvědčili návštěvníci koncertu.

   Hudba byla situována do prostředí lovu, tedy zámků, obor, luk a polí, od naháňky až po závěrečnou část lovu, kdy se vzdává pocta zvěři i lovcům včetně krále lovu. Hony a lov mají totiž svůj hudební a lovecký řád a tím nás hudebníci lesními rohy dokonale provedli.

   Kostelní lodí volarské sv. Kateřiny Alexandrijské zazněly tóny starých i současných mistrů a to profesora Antonína Dyka z Trubačského desatera to bylo Vítání, Začátek honu, Počátek leče a Halali. Dále skladby od Josefa Selementa - Jelen, Černá. Od Wolfganga Amadea Mozarta část z Malé noční hudby, Josefa Selementa Hubertská mše B dur - části Introdukce, Kyrie, Agnus Dei a od Ludwiga van Beethovena Óda na radost.

   A ještě dál: Fanfáry a árie - Desavská, Aria Sancti Huberti, Árie Bon Repos, Korunovační intráda č. 1, Georga Fridricha Händela Menuetto. A na úplný závěr zazněla Znělka Česko Moravské Jednoty Myslivecké.

   Asi málokdo z nás ví, že lovecké slavnosti i akce mají svůj hudební pořádek. Jde o pořádek sv. Huberta, který u nás zavedl hrabě František Antonín Sporck v Lysé nad Labem 3. listopadu 1695, a od té doby mají lovy klasické, parforsní, naháňka i poslední leč tato pravidla, která myslivci ctí. Začíná se Halali a končí Poctou králi. Není to jen hudba, ale též lovecké písně a mezi nejvýznamnější patří svatohubertská mše.

   A poněvadž hrály lesní rohy, není darmo něco o nich vědět. Tento žesťový hudební nástroj si své postavení v orchestru drží již více než tři sta let. Za pravlast horny (lesního rohu) je považována Francie, kde se na ni také poprvé hrálo v operním orchestru v polovině 17. století při inscenaci Lullyho opery Princesse d´Elide.

   Ze země galského kohouta se lesní rohy postupně rozšířily do dalších evropských zemí. České země byly díky jejich obdivovateli a  propagátorovi hraběti Šporkovi mezi prvními. A tak se s hrdostí mohou zařadit ke kolébkám školy lesního rohu; zdejší hornisté totiž své trubačské umění rozšířili do celého světa.

   Hra na lesní roh se navíc vyvíjela i v církvi, armádě i šlechtických kapelách. A tak ono hodnocení z počátku neberme vážně, neboť volarský adventní koncert ukázal, jak je lesní roh krásným a zajímavým hudebním nástrojem. Čtveřice trubačů, která to ukázala a postarala se dobrou náladu, hrála ve složení Ing. Pavel Vlk, Filip Schartner, Hana Zadražilová a František Zach, o zpěv se postaralo vokální trio ve složení Kristýna Imberová, Helena Flíčková a Martina Zachová.

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2005 až 2016, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***