S čím jste do Sportovního zařízení Prachatic přicházela?

 Přicházela jsem do něj především s tím, že mě práce bude bavit, protože sport přece vyplavuje endorfiny. Že budu pracovat pro lidi, protože mám lidi ráda. To je to zásadní. Součástí výběrového řízení tehdy pak byla prezentace vize, kterou jsem se snažila při práci naplnit, pokud to jen trochu šlo.   

Můžete prozradit proč, a kam odcházíte?

 Odchod ze Sportovního zařízení je mé osobní rozhodnutí, které jsem avizovala panu starostovi již v červnu. Slíbila jsem, že dokončím největší investici, kterou bylo Sportovně relaxační centrum a také projekty, na které jsme získali dotace. Rovněž jsem slíbila, že Sportovně relaxační centrum rozjedu a předám plně fungující. Své sliby plním, takže svou činnost zde končím po dohodě k 31. prosinci a doufám, že svému nástupci předám Sportovní zařízení Prachatic v dobré kondici.

 Důvod mého odchodu je osobní. Jsem pozitivní člověk a pozitivní myšlení si chci zachovat. Výpověď jsem podala po zastupitelstvu s pocitem Josefa Tkalouna z Vratných lahví, když se loučil s profesí učitel. Více se k tomuto tématu vyjadřovat již nebudu, nechci být součástí jakýchkoliv politických rozborů a debat, užila jsem si jich měrou vrchovatou.

 Celé mé působení zde a především tento poslední rok jsem "jela" na více než 100% a byla to pro mě obrovská zkušenost, naučila jsem se spousty nových věcí. Takže určitě nelituji ani trochu. Do života škola jako hrom.

 Kdekoliv jsem pracovně byla, snažila jsem se pracovat co nejlépe v tom oboru, ve kterém jsem působila, abych se za sebe nemusela stydět. Tak to budu dělat i nyní. Kde? Tak to fakt nevím, neměla jsem zatím čas si hledat nové místo. Vše má svůj čas, takže nyní pro mě nastal čas hledání práce. Tak jako jiní lidé rozešlu zkrátka životopis a motivační dopis a do konce roku si, doufám, něco najdu. Bavilo by mě učit, jsem profesí ekonom i učitel, ale uvidím, kam mě vítr zafouká. Myslím však, že mohu s jistotou říci, že se práce nebojím.  

Co vše se za dobu vašeho působení ve Sportovním zařízení Prachatic změnilo?

 Co se u nás změnilo, musí posoudit lidé, kteří naše sportoviště navštěvují. Už mi to splývá. Každý člověk ve vedoucí pozici má svůj styl práce, svou vizi, řeší konkrétní problémy. To samé jsem dělala také já, tak, jak jsem nejlépe uměla. Takže některá sportoviště prošla zásadními opravami (vše má nějakou životnost). Vyberu ty nejnákladnější opravy, které byly většinou s přispěním dotací - například rekonstrukce atletické dráhy, rekonstrukce hřiště s umělou trávou, oprava tribun na hřišti s umělou trávou, rekonstrukce tenisové zdi, rekonstrukce celého oplocení na tenisových kurtech, rekonstrukce cvičné tenisové zdi, oprava zázemí pro atlety, oprava fotbalových kabin včetně odkanalizování objektu, oprava vnitřních povrchů v hale juda, aktuálně pak rekonstrukce povrchu ve víceúčelové hale a podobně. Co se týká provozních věcí, tak se ujala náborová akce "Pojď si vybrat, co tě baví", organizovaná společně s Českou unií sportu, která přivedla do klubů hodně dětí, a to je dobře. Tady je prostor i pro jiné obdobné projekty, třeba mezigenerační. I akce "Sobota na plovárně" na Huláku se jevila jako příjemné a vítané zpestření pobytu pro naše návštěvníky. 

Co se podařilo vybudovat?

 Za mě je to jednoznačně rekonstrukce krytého plaveckého bazénu a jeho přeměna ve Sportovně relaxační centrum. Mám radost z toho, že energie a čas, které tomuto projektu věnovalo mnoho lidí celé tři roky (počítám do toho i projektování), nepřišly vniveč a že se lidem líbí. Samozřejmě, že je vždy co zlepšovat, vždyť je to rekonstrukce ve stávajícím objektu s venkovní přístavbou. Navíc jak se říká - není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Vylepšování a také vymýšlení nabídky nových služeb bude parketa pro mého nástupce. Z toho ostatního vybírám první etapu areálu lesních her a mám radost z toho, jak vkusně se rozrůstá v další etapy a dovedu si představit jeho napojení na nějaké jiné outdoorové aktivity.    

Co bude Sportovní zařízení Prachatic podle vás potřebovat dál?

 Sportovní zařízení by stejně jako jiné městské organizace určitě uvítalo "klid zbraní" na úrovni, kde se jimi chrastí, pak by vznikl prostor pro "český selský rozum" a byl by klid na práci. Z těch splnitelných věcí by pak Sportovní zařízení potřebovalo, aby se někde v blízkosti dal ubytovat docela obyčejně autobus sportovních dětí, které v tom ubytování dostanou alespoň snídani, aby je trenér měl všechny pohromadě a ne rozstrkané po městě, aby to nebyly drahé apartmány, ale úplně normální, obyčejné, čisté, příjemné a cenově dostupné ubytování pro úplně obyčejný sportovní oddíl. Samozřejmě čekají na svou opravu i jiná sportoviště, která má ve správě Sportovní zařízení, to je nikdy nekončící koloběh oprav. Dále Sportovní zařízení potřebuje kvalitní lidi a kvalitní lidi musíte zaplatit. S našimi tabulkami to moc nekoresponduje… Dále potřebuje dobrý marketing, který se musíme naučit dělat. A už jsme opět u těch kvalitních lidí. To jsou věci, které, jak se domnívám, že je třeba dotáhnout. Moc si přeji, aby přišel člověk, který dění ve Sportovním zařízení posune zase o kus dál, který bude mít hodně chuti do práce a mladé energie a tah na bránu, a já se těším, že si našich sportovišť užiji konečně jako návštěvník, jako tomu bývalo dříve.